Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic listy/XXVII. Janu Šlechtovi, kr. sekretáři
| Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic listy Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic | ||
| XXVI. Témuž | XXVII. Janu Šlechtovi, kr. sekretáři | XXVIII. Témuž |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | XXVII. Janu Šlechtovi, kr. sekretáři |
| Autor: | Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic |
| Zdroj: | VINAŘICKÝ, Karel. Pána Bohuslava Hasišteynského z Lobkowic wěk a spisy wybrané. Praha : knížecí arcibiskupská tiskárna, 1836. S. 75–76. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Karel Alois Vinařický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Převedeno z bratrského pravopisu. | |
Přátelé chtěli pomoci Bohuslavovi k biskupské stolici Vratislavské. Bohuslav prohlašuje se býti volným k ouřadu duchovnímu i k službě u dvora, k čemukoli by byl povolán. V Kadani 1. Dubna (1504?).
(E. A. e. 21.)
Ačkoliv že list Tvůj v jazyku materském psán byl: skvěl se nicméně řecké a latinské řeči ozdobností. Již tím jsem nad míru potěšen byl, a k tomu ještě, žes mi zvěstoval noviny nenadálé. Vímť, jak mnoho povinen jsem Nejjasnějšímu králi, a rovněž původci věci té Sigmundovi Kurzbachovi, Augustinu a Tobě. Posavád jsem se sice neucházel o důstojenství duchovní, ale také se nezdráhal přijíti jich: i dosavád neměním svého úmyslu, i jsem ke všemu hotov. Bude-li se tedy všecko pořádně díti, a uzná-li mne Jeho Milost král za schopného k ouřadu buď světskému, buď duchovnímu, bude mi to sloužiti k rozkoši a potěšení. Na Tobě však leží, starati se, aby ta snažnost o mne do větru nebyla, neb chci raději abyste nepočínali, což by nedalo se ku konci přivésti.
Ptáš-li se ale, chtěl-libych nastoupiti službu u dvora? Tos mohl poznati již z rozmluv našich v Budíně. Opatříte-li mi tam slušné místo, nevěděl bych, proč bych váhal na čas dvorskému odevzdati se proudu: měl-libych ale nedostatek a nouzi tříti, jako mnozí z vašich dvořanů, nechtěl bych se vytrhnouti ze zábavy literní. Žádal bych u př. aby se mi počet koní na dvanácte zvýšil. Než zůstavuji všecko Tvému uznání. Učiň to jediné, a na každé Tvé pokynutí dostavím se. Ostatek doloží Tobě Jindřich. Zdráv buď, milý Šlechto, se vší čeledí svou!