z Vunšvic, příjmení panské rodiny již vymřelé, jejíž erb byl zlatý jelen na černém štítě a týž klenotem. V Míšni žil předek jejich Urban v pol. XVI. stol. a zůstavil z manž. Reginy z Šemláru syna Jakuba, jenž žil v Dolní Lužici (manž. Kristina Khunova). Syn jeho Jiřík (nar. ok. 1586) přišel do Čech, a byl v l. 1614–18 ingrossistou u soudu nad appellacími, ujev pak ze země pro věrnost k císaři, stal se po r. 1620 u téhož soudu registrátorem, r. 1628 německým sekretářem a před svou smrtí kr. radou. Majestátem 13. říj. 1629 povýšen do vladyckého stavu Říše a děd. zemí a erb jeho polepšen tak, aby měl jelen červený obojek se zl. znamením F II, což rozšířeno 8. srp. 1638 na jeho strýce Šalomouna a Petra. Zemřel r. 1645 (v březnu? v květnu?) a pohřben u sv. Tomáše na Malé straně (manž. Eva Barbora Mayerova z Tondlovic). Synové jeho byli Krištof Jindřich († 1630). Ondřej († v dětství) a Matěj Bohumír (Gottfried). Tento (nar. v únoru 1632) vychodil latinské školy u jesuitův hradeckých, nabyl vyššího vzdělání, stal se pak advokátem a sekretářem stavovským v Praze (1655), r. 1660 král. prokurátorem na Moravě, a později král. radou a místokomorníkem. Vrátiv se do Čech stal se radou kom. soudu, hejtmanem kraje plzeňského a krátce před smrtí říšským dvorským radou. Také potřebován v poselství do Polska. Majestátem 8. bř. 1661 obdržel starožitný stav rytířský král. Čes. a 29. srp. 1675 vyzdvižen do panského stavu. Pojav 14. září 1667 Annu Felicii Pachtovnu z Rajova († 15. list. 1718) vyženil Ronšperk, avšak ten ona r. 1717 prodala. Sám byl zástavním držitelem zámku Pleisteina v Horní Falci, koupil r. 1673 Vilémov, kterýž si vyměnil r. 1676 za Vlachovo Břeží, ale i to r. 1680 prodal. Také držel dům v Praze (Il., 793). Jsa velikým ctitelem sv. Jana Nepomuckého, dal jeho sochu postaviti na několika místech. (Viz o tom Schallerovu Topografii Prahy, II, 355.) Zemřel v Ronšperce 10. bř. 1695 a tudíž pohřben. Z dcer přečkaly jej Felicia Františka (vd. za Josefa z Talmberka) a Jakobina Anna (nar. 1676, voršulinka, † 1742). Několik synův zemřelo v mládí a přečkali jej jediné Bohumír Daniel (nar. 1678) a František Ignác (nar. 1683). Tento koupil r. 1708 statky Chocemyšl a Úňovice, ale zadlužil se tak, že o ně r. 1711 přišel. R. 1719 koupil Pořejov s Ušavou, který zase r. 1728 prodal, pak koupil Tetín (1734). Byl král. a soudu kom. radou, hejtmanem kraje plzeňského a od r. 1738 prachenského. S tohoto složen r. 1742 pro svou příchylnost ke kurfirštovi Karlovi Albertovi a žil pak dlouhá léta v soukromí. Zemřel 10. dub. 1769 maje 86 let svého věku. S manž. M. Josefou Barborou Nothaftovou zplodil 19 synů a dcer. Přečkali jej synové Jan Maxim. Antonín (hejtman, pak podplukovník v pluku Starhemberském 1749), Jan Ferdinand (1749–86 hejtman voj. v Bavořích) a Jáchym Herman (1749–86, kom. kurfiřsta kolínského a rytmistr u kyrysníkův). Ti všichni (jak se zdá) zemřeli bez potomstva. Bohumír učiniv r. 1698 slib děd. věrnosti koupil r. 1713 od svého tchána Jana Jiří svob. p. Schumana statky Dolní Krušec a Rapotice. Byl pán velmi vzdělaný a zvláště milovník starého rodopisu. Sbíraje po rodinách, co se pamatovalo a co by se dnes s největší pílí již nevystihlo, též rozmanité staré tiskopisy, letáky, nápisy hrobových kamenů (z nichž mnohé od té doby zašly), paměti rodinné a jiné k tomu se nesoucí písemnosti, stal se nejšťastnějším a nejpilnějším ze všech našich rodopiscův. Vzácná tato sbírka zachovala se potomstvu tím, že jí odkázal stavům a nyní náleží mezi nejvzácnější součástky zemského archivu. Dne 5. list. 1709 oženil se v Sušici s M. Františkou, dcerou Jana Jiří svob. p. Schumana († 25. dub. 1720 majíc 25 let věku); po druhé se ženil v Praze 26. září 1724 s M. Annou Hartmankou z Klaršteina. Zemřel v Praze 25. čna 1741. Kromě dětí zemřelých v mládí zůstali po něm dcery Johanka Frant. Alžběta (manž. Sigmunda Ferd. hr. z Herbersteina), Johanka Emanuela Eva, Johanka Apolonie (obě nevdané), Johanka Bohumíra Marie (vdaná za Karla Josefa hr. z Fürstenberka), těž synové Jan Antonín Kajetán (nar. 1710) a Jan Prokop Vilém (nar. 1719), vše z prvního manželství. Jan Antonín vydal r. 1727 v Praze rodopisné dílo otce svého: Memoriae heraldico-genealogicae... majorum suorum l. b. a Wunschwitz a r. 1749 sepsal Kurzes genealogisch historisches Diarium des Wunschwitzischen Geschlechtes (rkps. zem. archivu). Od r. 1710 byl ženat s M. Annou Barborou hrab. z Lamberka. Jan Prokop držel Dolní a Prostřední Krušec byl kr. a soudu komorního radou a oženil se r. 1743 s M. Annou Barborou Deymovnou ze Střítěže (nikoliv bez obtíží). Zemřel náhle 16. ún. 1759 nezůstaviv potomstva. Sčk
PD old 70