Ottův slovník naučný/d'Almeida
| Ottův slovník naučný | ||
| Almeida | d'Almeida | Almeida-Garrett |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Almeida |
| Autor: | Emerich Maixner, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 935–936. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
d'Almeida: 1) Don Francisco (* 1450 – † 1510), vojevůdce portugalský. Narodil se v Lisaboně ze vznešeného rodu hrab. Abrantských, r. 1505 byl jmenován místokrálem nově nabytého panství v Indii. Dobytím měst Kiloe a Mombosy na vých. pobřeží africkém pojistil obchod portugalský v těchto končinách, uvedl potom indické státy Kalikut, Kananor, Kočín v závislost a držení jejich četnými pevnostmi zabezpečil. Tyto úspěchy citelně dotkly se Benátčanův i sultána egyptského, který jsa na ten čas také v držení Syrie ovládal staré cesty do Indie Rudým mořem i zálivem Perským a z obchodu indického hojných důchodů požíval. A. však nejen uzavřel pobřeží malabarské obchodníkům egyptským, ale vypravil též syna svého Lourença, aby lodím plujícím pro zboží do Zadní Indie cestu zastoupil. Lourenço d'A. slavně zvítěziv 17. a 18. března 1506 v přístavě kananorském nad loďstvem indickým přistal až na ostrově Ceyloně, ale dále nepodnikl nic důležitého. Král Emanuel však rozhodl se, zabrániti plavbě Rudým mořem a zálivem Perským, i vypravil zatím účelem Alfonsa d'Albuquerque se zvláštním loďstvem k pobřeží africkému a arabskému. Tyto události a neustálé podněcování Benátčanů pohnuly konečně sultána egyptského, že se vzchopil k vydatné podpoře panovníka kalikutského, který byl s Portugalci v nepřátelství. Spojené loďstvo obou zastihlo Lourença d'A. při ústí řeky Čaul (jižně od Bombaye) a porazilo jej v bitvě, ve které Lourenço po hrdinském boji zahynul. A. chystal se nyní sám ku pomstě za porážku synovu, když uprostřed příprav koncem r. 1508 připlul Albuquerque do Kananoru, ustanovený mezitím za vladaře na místě A-dově. Ale tento zdráhal se složiti velitelství a dokončiv přípravy válečné, obořil se nejprve na některá města pobřežní, z nichž Dabbul poplenil strašlivě. Dne 2. února pak 1509 dohonil loďstvo egyptské a indické v přístavě města Diu a zničil je úplně. Po návratu svém odpíral ještě některý čas požadavkům Albuquerquovým, ale na výslovný rozkaz královský vzdal se hodnosti své a odplul z Indie v prosinci r. 1509. Na záp. pobřeží africkém u zátoky Saldanžské vystoupiv na pevninu zahynul tam 1. března 1510 v půtce s domorodci. A. byl statečný vojín, povahy nezištné, pro kteréžto vlastnosti byl u vojska velmi oblíben. Podniky své řídil dle určitého programmu a nedal se od něho odvrátiti ani přímými rozkazy královskými; chtělť při pevné opoře na souši spojeným loďstvem ovládati moře a nerozptylovati vojska po posádkách. Se stanoviska tohoto, které bylo příčinou vzájemné nechuti mezi ním a nástupcem jeho Alfonsem d'Albuquerque, odsuzoval dobrodružné plavby na pobřeží africkém i arabském.
2) A. Manuel, portugalský jesuita (* 1580 – † 1646). Vstoupiv r. 1595 do řádu poslán byl 1602 do Indie, kdež stal se rektorem kollegia v Baçaimu. Roku 1622 poslal jej generál řádu jako vyslance k habešskému panovníku, kde A. delší dobu vytrval. Zemřel v Goe. Napsal Historia geral de Ethiopia, kterou vydal P. Balthazar Tellez (v Coimbře 1660). Dílo to psáno je pěkně a obsahuje zaručené zprávy. Taktéž psal svému generálu zajímavé listy portugalské o Habeši, kteréž pak byly vydány italsky (v Římě 1649).
3) A. Nicolao Tolentino, básník portugalský (* 1745 – † 1811). Narozen v Lisabonu, studoval v Coimbře a byl pak úředníkem v ministerstvu vnitřních záležitostí. Vyniká v satiře, a v lehkém genru svém býval srovnáván s Gressetem. Jeho Obras poeticas vydány roku 1801 v Lisaboně ve 2 sv., pak tamže r. 1828 a 1861 s biografií, kterouž napsal José de Torres.
4) d'A. Antonio, nar. 1771 v provincii Beira v Portugalsku, zemřel 1822. Jsa žákem Hunterovým věnoval se praktické chirurgii v Lisaboně zastávaje zároveň úřad chirurga při nemocnici sv. Josefa. Mimo dva velké spisy chirurgické o 4 svazcích: Tratado completo de medicina operatoria. Leute de operações no hospital de Sancto José (4 svazky, Lisabon 1801) a Obras cirurgicas (4 sv., Lisabon 1813–14) přeložil ještě Cuvierovy spisy pod názvem: Quadro elementos da historia natural des animàes (1815). Mx.
5) d'A. Joseph Charles (* v Paříži 1822 – † 1880), fysik franc. Byl učitelem fysiky na lyceu alžírském, potom na lyceu Jindřicha IV. Ve válce 1870 byl členem vědecké kommisse Národní obrany. A. snažil se výzkumy vědy co možná nejrychleji rozšířiti a zužitkovati; proto založil Journal de fysique théorique et appliquée a spolu s jinými zřídil r. 1873 francouzskou společnost pro pěstování fysiky. Roku 1879 jmenován generálním inspektorem ústavů středních. Mimo doktorskou rozpravu Décomposition par la pile des sels dissous dans l'eau, napsal cenné dílo: Cours élémentaire de physique (1862) společně s Boutanem, a Sur la vérification de l'aréomètre de Baumé společně s Berthelotem.