Ottův slovník naučný/d'Aiguillon

Ottův slovník naučný
Aiguillon	d'Aiguillon	Aigun

Údaje o textu
Titulek:	d'Aiguillon
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 532–533. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

d'Aiguillon [égyjo͡n], fr. titul vévodský a pairský od zámku téhož jména v depart. lot-et-garonneském. Ludvík XIII. daroval r. 1638 statek a titul tento Madeleině de Vignerod, dceři po sestře kardinála Richelieua. Z rodu tohoto pochází několik vévod: 1. Armand-Vignerod Duplessis de Richelieu duc d'A. (* 1720 – † 1780), získal si náklonnost milenky Ludvíka XV. vévodkyně z Châteauroux, pročež poslán od krále k vojsku. aby byl vzdálen ode dvora. Pak byl vojenským guvernérem v Elsasku, r. 1756 v Bretagni, kde bezohledným chováním parlament na sebe popudil, načež po mnohých stížnostech r. 1770 odvolán, pohnán před soud a odsouzen ku ztrátě pairství. Ale Ludvík XV. jej rehabilitoval a r. 1771 jmenoval ministrem zahran. záležitostí. A. spolu s ministry Maupouem a abbém Terrayem zničil staré provinciální parlamenty, snížil renty a netečně se díval na rozdělení Polska. Intrikou svou, jak sám se chlubil, způsobil revoluci švédskou r. 1772. Při nastolení Ludvíka XVI. byl z úřadu propuštěn a ode dvora vypověděn. Zemřel v Bretagni na svých statcích. – 2. Armand-Vignerod duc d'A., syn před., člen národního shromáždění r. 1789; zasedl na nejkrajnější levici. Spolu s vicomtem de Noailles navrhl zrušení privilegií šlechtických (4. srp. 1789). Ve válce s Rakouskem velel oddílu armády rýnské. Upadnuv v podezření velezrady u konventu, prchl a usadil se v Hamburku, kdež zemřel r. 1800.