Ottův slovník naučný/Aiguillon
Ottův slovník naučný | ||
Aiguille (technika) | Aiguillon | d'Aiguillon |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aiguillon |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 532. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Aiguillon [égyjo͡n], lat. Acilio, staré, někdy opevněné město vzezření středověkého ve fr. dep. lot-et-garonneském, arr. agenském, kant. port-sainte-marieském, na ř. Lotu nedaleko jeho stoku s Garonnou, na již. dráze bordeaux-cetteské, se zbytky hradeb římských, novým zámkem vévodů z A-u a 3781 ob., kteří se zabývají rozsáhlým pěstováním tabáku a konopí, obchodem (víno, obilí) a výrobou škrobu a látek polovlněných. Za vlády římské A. náležel k nejdůležitějším městům země a ve středověku pokládán za nedobytný. Zdejší starý, pevný hrad v l. 1345–46 marně obléhal Jan, vévoda normandský (později král franc. Jan II. Dobrotivý), při čemž prý poprvé ve Francii použito bylo děl. R. 1600 Jindřich IV. povýšil A. na vévodství.