Ottův slovník naučný/Zastavení výroku porotního

Ottův slovník naučný
Zastavení soudů porotních	Zastavení výroku porotního	Zastávka

Údaje o textu
Titulek:	Zastavení výroku porotního
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 462. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Zastavení výroku porotního (suspense v. p.). Byl-li obžalovaný výrokem poroty uznán vinným, sborový soud porotní má, když bylo provedeno příslušné řízení, vynésti rozsudek podle tohoto výroku (viz Výrok poroty). Jestliže však výrok tento podle jednohlasného mínění sborového soudu porotního zakládá se na omylu ve věci hlavní, tu zmíněný soud jej zastaví, t. j. prohlásí, že rozhodnutí má se odložiti až do nejblíže příštího zasedání porotního a celá věc odkázati jiné porotě. Tím poskytuje se sborovému soudu porotnímu možnost, aby zjednal platnost svému přesvědčení, že nesrovnává se s míněním poroty, jež obžalovaného uznala vinným. Poněvadž tu jde o přesvědčení dotčeného soudu, nedovoluje se stranám navrhovati, aby soud tohoto práva zastavovaného užil. Z. může se týkati také jen některého z několika spoluobžalovaných nebo některého z několika článků žalobních. V novém přelíčení, jež se koná vždy před porotou, lze o věci znova jednati jen potud, pokud se k ní vztahuje nález zastavovací. Aby se zabránilo podjatosti příslušných osob v novém přelíčení, jsou z něho vyloučeni všichni porotci, kteří se účastnili přelíčení dřívějšího, z předsednictví pak také ti soudcové, kteří byli členy dřívějšího sborového soudu porotního. Výrok druhé poroty nemůže již býti suspendován, byť i shodoval se s výrokem prvním. §. Srv. 332 rak. ř. tr. z r. 1873. -rch.