Ottův slovník naučný/Zájem

Ottův slovník naučný
Zaječov	Zájem	Zajetí Babylónské

Údaje o textu
Titulek:	Zájem
Autor:	Miloslav Stieber
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 389–390. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Zájem jest jeden ze způsobů exekuce (v. t.) v majetek dlužníkův. Nabývá se jím k zabaveným předmětům právo zástavní. Ve starém českém právě z. připojoval se k exekuci v nemovitosti. Při panování, které bylo po úmluvě a zvodu třetí stupeň exekuce, zajímal se na exekvovaném statku dobytek. V pozdějším právě byl z. i samostatným způsobem exekučním pro zadrželý plat neb jistinu. Zval se brání (v. t.). V něm. právě je z. movitosti východiskem vší další exekuce. Až do novověku předcházel v některých právech exekuci v nemovitosti, takže před jeho provedením nemohlo na ní býti saženo. Z. prováděn byl také před sporem při obstavení, nebylo-li zde žádné osoby, proti níž by spor se zahájil, nebo byl-li dlužník nezvěstný anebo bylo-li zde zvláštní, věřitele ohrožující nebezpečí. I německé právo zná z. svémocný. Dál se na list, v němž se mu dlužník podvolil, anebo pro zadrželé platy a dlužné pachtovné. Všechna tato práva časem vymizela. Až do nejnovější doby zachoval se však svémocný z. dobytka a z. na osobě. Jest o něm zmínka již v právech národních. Onen záleží v zajetí dobytka, který se zastihne na pozemku při škodě. Druhý v odnětí věci osoby, která na pozemku při škodě se dopadne. Z. dobytka zná i právo rakouské (§§. 1321, 1322 vš. z. o., §§ 63 a 64 lesního zák. z 3. pros. 1852 č. 250 ř. z., §§ 18–20 min. nař. z 30. led. 1860 č. 28 ř. z.).

Z dřívějšího práva přešel i z. do josefínského řádu soudního. Týkal se jen movitostí. Praxe připojila k němu i z. nemovitostí, v pozemkových knihách nezapsaných. Podle civ. proc. řádu něm. novella z 10. čna 1887 č. 74 vyloučila ze zájmu věci osobní potřeby dlužníkovy a předměty obzvláštní úcty, jako relikvie, rodinné obrazy, dopisy, svatební prsteny, řády a čestné odznaky. Ex. řádem z 27. kv. 1896 č. 29 ř. z. byly předměty zájmu značně rozhojněny. Vedle movitostí a v poz. knihách nezapsaných nemovitostí mohou zájmem postiženy býti i pohledávky, práva na vydání a plnění tělesných věcí a vůbec všechna práva majetková. Z. jejich označován bývá jako »zabavení«. Dřívější obmezení zájmu pojato i do ex. řádu a rozšířeno na mnohé pohledávky a hodnotu 600 K při výměnku. Jako dříve provádí se zájem svršků zapsáním jich do zájemného protokolu anebo poznámkou v tomto protokole, byl-li již pro jiného vymáhajícího věřitele zřízen. Z. pohledávek provádí se zapovědí poddlužníku, že svému věřiteli platiti nesmí, z ostatních práv zapovědí dlužníku, že se musí zdržetí vší disposice zabaveným právem. Navrhuje-li to vymáhající věřitel, zavede se po zájmu svršků schování. Svršky odevzdají se schovateli. Po zájmu se zabavené svršky na návrh vymáhajícího věřitele prodají veřejnou dražbou, pohledávky přikážou k vybrání nebo na místě placení. Neknihovní pohledávky možno také prodati. Jiná práva podle jejich povahy se nuceně prodávají, propachtovávají nebo do nucené správy dávají. Nenavrhne-li se prodej zabavených movitostí do jednoho roku, z. pozbývá svých účinků. Mimo exekuci uhrazovací provádí se z. také v exekuci zjišťovací. M. St.