Ottův slovník naučný/Brání

Ottův slovník naučný
Branchos	Brání	Branibor

Údaje o textu
Titulek:	Brání
Autor:	Jaromír Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 573. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Brání jest dle staročeského práva druh vedení práva pro neplacení úroků na základě pouhého zápisu v deskách zemských. Na statcích pojišťovaly se totiž roční peněžité důchody vkladem do desk tak zvaných úroků neboli »platů komorních«; při čemž ustanovovalo se, že věřitel, kdyby mu dlužník těchto úroků v čas neplatil, má právo zajmouti nebo »bráti« na statku jeho tolik dobytka, kolik zadrželé úroky s útratami soudními obnášejí. Toto b. mohl věřitel předsevzíti buď s »komorníkem« od desk anebo »svou mocí« bez něho, podlé toho, jak zněl zápis v deskách. V starších dobách mohl věřitel takovéhoto práva exekučního nabyti také pouhým listem; avšak za Všehrda, měl-li se zájem dobytka pro neplacení úroku na základě listu vykonati, musil prve list do desk býti vložen. Po vykonaném zájmu hnán dobytek k úřadu zemskému a odhádán tu přísežnými řezníky nebo koníři. Nezaplatil-li dlužník ani do tohoto odhadu zadržené úroky s útratami, ponechán dobytek věřiteli až do výše jeho pohledávky; zbytek odhadní sumy musil vrátiti dlužníku. Opřel-li se dlužník tomuto b., upadl v pokutu odboje proti právu; nemělo-li b. dostatečný výsledek, mohlo se opakovati, a nebylo-li na statku dlužníkovu čeho bráti, došlo na troje panování a konečně na odhádání statku věřiteli k dědictví. Obnovené zřízení zemské z r. 1627 v čl. G. LII.–LX. podrželo ještě tento druh exekuce, jak dokládá, »vedlé práv českých«. JČ.