Ottův slovník naučný/Waterloo
| Ottův slovník naučný | ||
| Waterhouse | Waterloo | Waterloo Antony |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Waterloo |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 152. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Waterloo (Belgie) |
|
| Související články ve Wikipedii: Bitva u Waterloo |
|
Waterloo [holl. vátrló, fr. vaterlò, angl. u͡atrlú], belgická ves mající asi 4000 obyv. v prov. brabantské (arrond. Nivelles), jihovýchodně od Brusselu, od něhož jest vzdálena 15 km. W. jest památné dvěma bitvami. Dne 16. srp. 1705 zvítězil zde anglický maršálek Marlborough nad Francouzi. Mnohem však známější stalo se W. bitvou svedenou 18. čna 1815, v níž Napoleon s Elby se vrátivší byl poražen od anglického generála Wellingtona a pruského maršálka Blüchera. Tuto bitvu původně jen Angličané nazvali bitvou u W., ježto Wellington měl tam svůj stan. Francouzi pojmenovali ji podle vesnice Mont Saint Jean, jež byla středem anglického postavení, Prusové pak dali bitvě jméno podle dvora Belle Alliance, kde bylo centrum armády Napoleonovy. Stručný průběh bitvy byl tento: Wellington, který byl operoval proti maršálkovi Neyovi, zvěděv 17. čna o porážce Prusův u Ligny a jejich ústupu k Vavreu, opustil své postavení u Quatre-Bras a rozestavil své vojsko mezi Braine-la-Leud a dvorcem Papellote, po obou stranách silnice vedoucí ze Charleroi do Brusselu. Napoleon, který u Frasnes spojil se s maršálkem Neyem, domníval se, že Wellington ustupuje ke Brusselu. Naleznuv ho však na zmíněném místě připraveného k boji, rozhodl se bitvu přijmouti. O 111/2 hod. dal rozkaz levému křídlu k útoku, načež brzy rozzuřil se boj na obou stranách. Síly válečné nebyly příliš rozdílné. Wellington měl 67.000 mužů (30.000 Němců, 24.000 Angličanů, 13.000 Hollanďanů) se 180 děly, Napoleon pak 72.000 mužů se 246 děly. Převaha francouzské dělostřelby působila Wellingtonovi veliké škody, tak že před 5. hod. odpolední měl již sotva 30.000 mužů k boji schopných. V této kritické chvíli objevilo se na obzoru pruské vojsko pod Blücherem (18.000 mužů), které vpadlo Francouzům v pravý bok. Příchodem Prusů bitva byla rozhodnuta. Po tuhém odporu trvajícím do 8. hod. večerní armáda francouzská byla zničena. Na bojišti zůstalo 35.000 Francouzů mrtvých a raněných, 6000 padlo do zajetí. Vítězové ztratili 23.000 mužů (Wellington 17.000, Blücher 6000). Na památku postavena byla u W. veliká mohyla, na níž tyčí se 19 m vysoký sloup s hollandským lvem. Král pruský Bedřich Vilém III. dal postaviti kovový pomník mezi La Belle-Alliance a Planchenois. Mimo to stojí u W. dva menší pomníky anglické. — Srv. Gleich, History of the battle of W. (Lond., 1847); Charras, Histoire de la campagne de 1815 W. (Lip., 1867, 2 sv.); v. Ollech, Geschichte des Feldzugs von 1815 nach archivalischen Quellen (Berl., 1876); Chesney, W.-lectures (3. vyd. Lond., 1874, něm. překl. 2. vyd., Berl., 1869); Ropes, The campaign of W. (Lond., 1893); v. Pflugh-Hartung, Vorgeschichte bei Belle-Alliance (Berl., 1903) Viz též čl. Napoleon, Blücher, Wellington.