Ottův slovník naučný/Volby
| Ottův slovník naučný | ||
| Volbram Brandlínský | Volby | Volcae |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Volby |
| Autor: | František Fiedler |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 910–912. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Volby |
|
Volby. Moderní konstituční státy vybudovány jsou na zásadní myšlence, že členům celého společenského ústrojí, kterým jest stát, přísluší vliv a účastenství v provádění všeho toho, co společenský svazek státní pokládá za své úkoly; jiným slovem, každému občanu přísluší účastenství ve výkonech státní moci. Dříve pod vlivem školy přirozenoprávní pokládán nárok občana na toto účastenství jako právo, s nímž každá osoba přichází na svět, které jí náleží následkem zrození. Dnes pokládáme nárok ten za důsledek základní povahy státu, který jest nejvyšší společenskou institucí všech osob na území státním sídlících, který v zájmu dosažení nejdůležitějších mravních, osvětových, hospodářských cílů lidských musí obstarávati nejtěžší společenské úkoly pro všechny své členy a který při tom, jako svazek velikého množství osob, musí těmto přiznati určitý vliv, na druhé straně potřebuje však též nutně jejich součinnosti. Účastenství jednotlivce ve výkonech státní moci jest proto podle dnešních názorů důsledkem poměru každého jednotlivce jako člena společenského svazku státního, ke státu jakožto celku, tedy důsledkem poměru státního občanství.
Účastenství občanstva ve výkonech státní moci znamená, aby občanstvu přiznán byl vliv a spolupůsobnost nejprve v těch ústrojích státních, které stanoví závazně vůli státu, a potom i v těch ústrojích, které provádějí to, co za závaznou vůli státu bylo prohlášeno. Podle toho náleží občanstvu spolupůsobnost jednak v ústrojích zákonodárných, jednak v ústrojích moci výkonné. Poněvadž následkem velikého počtu občanstva a následkem nestejných schopností není možno, aby každému jednotlivci přiznán byl přímý vliv na výkonech státní moci, nutno ustanoviti, jakým způsobem mají určeni býti ti, kdo z občanstva vliv ten budou vykonávati. Způsob, jak se tito občané určují, může býti různý; na př. k určitým funkcím povolávají se občané jmenováním (jmenování předsedy a místopředsedů, doživotních členů panské sněmovny, nebo předsedů zemských sněmů císařem); nebo s jistými hodnostmi neb úřady spojen výkon veřejných funkcí (na př. princové císařského domu, určití biskupové v panské sněmovně, virilisté na zemských sněmích, nebo v Uhrách nejvyšší úředníci v tabuli magnátův atd.); nebo zastoupením stavovských neb odborových skupin (na př. zástupci učitelstva, náboženských svazků ve školních úřadech). Nejčastěji určováni jsou občané ke spolupůsobnosti ve výkonech státní moci povolaní svými spoluobčany samými, kteří činí tak v-bou ze svého středu. V-bou nazýváme tedy úkon občanský, kterým státní občané určují ze svého středu toho, kdo zúčastniti se má přímo těch výkonů státní moci, při kterých občanstvu účastenství státním zřízením jest přiznáno.
V moderních státech přiznává se občanstvu účastenství v zákonodárné i výkonné moci státní. Účastenství v zákonodárné moci záleží v tom, že vysílají občané v-bou své zástupce do těch sborů, ve kterých stanoví se normy pro všechny občany závazné, t. j. do parlamentů (u nás do říšské rady, nebo do sněmův). Účastenství ve výkonné moci záleží ponejvíce v tom, že občanstvo volí své zástupce do takových svazků veřejnoprávních, kterým stát přenechal, aby obstarávaly záležitosti veřejné správy, nechť jsou to svazky místní samosprávy (obecní, okresní zastupitelstva, zemský výbor), nebo svazky zájmové samosprávy (komory obchodní a živnostenské, advokátní, notářské, lékařské, zemědělské rady), nebo samosprávné svazky pro zvláštní správní úkoly zřízené (nemocenské pokladny, úrazové pojišťovny, živnostenská společenstva a j.). Následkem toho rozeznáváme dva různé druhy voleb, a to: v. do zákonodárných sborův a v. do orgánů samosprávných. Úkoly obojích těchto institucí liší se zásadně. Zákonodárné sbory mají vydávati zákony, t. j. ustanovovati právní normy pro všechny občany závazné; orgány samosprávné provádějí toliko některé úkoly správní, které zákonodárnými sbory v jejich působnost byly přikázány. Touto růzností úkolův obojích institucí dlužno vysvětliti zjev, že způsob, jak upraveny jsou v. do zákonodárných sborův a do samosprávných orgánů, podstatně se liší. Ale i co se týče voleb do samosprávných orgánů, liší se zase tyto podle povahy úkolů a příslušníků těchto organisací; v. do zemědělských rad spočívají na pravidlech zcela jiných, než v. do obchodních a živnostenských komor, nebo zase v. do nemocenských pokladen a pod., nebo konečně v. do obecních, okresních zastupitelstev.
Souhrn pravidel, podle kterých určují občané ty, kdo účastniti se mají přímo výkonů moci státní, nazývá se volebním řádem. Hledíc k tomu, co uvedeno, rozeznávati sluší volební řády pro zákonodárné sbory (u nás volební řády říšský a sněmovní) a volební řády pro samosprávné svazky (obecní a okresní řády volební, řády volební do obchodních a živnostenských komor atd.).
Význam obojích těchto volebních řádů jest zásadně různý. Úkoly samosprávných svazků jsou povahy správní, obmezené jak věcně, tak osobně. Věcně obmezeny jsou tyto úkoly buď na určité, přesně vymezené záležitosti, jež odehrávají se na území užšími hranicemi uvnitř státu omezníkovaném. Osobně pak obmezeny jsou tyto úkoly proto, že mohou týkati se jen osob určitého povolání (na př. jen lékařského stavu) neb osob na určitém území bydlících (na př. v obci). Volební řády samospravných svazků musí býti proto tak uzpůsobeny, aby dány byly záruky, že správní akty svazkům těm svěřené budou plněny tak, jak věcná i osobní obmezenost to činí příkazem. Proto mnohý požadavek, který ve volebních řádech do zákonodárných sborů jest odůvodněn, ve volebních řádech pro samosprávné svazky není vůbec možný (na př. požadavek všeobecného hlasovacího práva pro obch. a živnost. komory neb zemědělské rady byl by absurditou, ježto tyto organisace musí zůstati obmezeny na příslušníky určitého povolání). Z této příčiny musí volební řády pro samosprávné svazky býti specíalisovány; úprava těchto řádů nepokládá se také za čásť ústavy státní, nýbrž jen za čásť správního práva a řeší se také jen v souvislosti se správními zařízeními. Proto jedná zákonodárství o volebních řádech do zemědělských rad, do obchod. a živnost. komor, do obecních zastupitelstev atd. tam, kde upravuje jejich správní působnost, nepokládajíc úpravu těchto řádů za samostatný předmět zákonodárství.
Naproti tomu jest význam volebních řádů do zákonodárných sborů takřka neobmezený. Kdežto správa pohybovati se může jen v nepřekročitelných hranicích, zákonodárstvím vytyčených (idea právního státu), jest moc zákonodárná pojmově suverenní, mohouc upravovati závazně všechny poměry státních občanů k společenskému svazku státnímu, pokud z veřejné úpravy vůbec nejsou vyloučeny. Volební řád vyměřuje proto státnímu občanovi vliv, jakým může působiti na uspořádání všech těchto poměrů ve státě. Náleží tudíž úprava volebních řádů pro zákonodárné sbory k nejdůležitějším předmětům ústavních řádů ve státě. Hledíc k tomu, mluví-li se zcela povšechně o v-bách, o volebních řádech, o volebním právu, míní se tím v., volební řády a volební právo do zastupitelských sborů, jakožto předměty ústavních řádů v jednotlivých státech. A ježto volební právo znamená moc jednotlivých skupin, vrstev, tříd obyvatelstva ve státě působiti k takové závazné úpravě poměrů, jež by hověla nejlépe jejich zájmům, náležejí zápasy o volební právo v jednotlivých státech k nejprudším zápasům ústavního života vůbec. Viz Volební řády. Fr.