Ottův slovník naučný/Vilémov
Ottův slovník naučný | ||
Vilémina | Vilémov | Vilémová Hora |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vilémov |
Autor: | Otakar Svoboda, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 695. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Vilémov | |
Související články ve Wikipedii: Vilémov (Humpolec), Vilémov (okres Havlíčkův Brod), Vilémov (okres Chomutov) |
Vilémov: 1) V., Vilímov, městečko v Čechách, 350 m n. m., hejtm. Čáslav, okr. Habry, má 148 domů, 979 obyv. č. 1900), poštu, telegr., farní kostel evang. augšp. vyznáni, záložnu Reiffeisenova systému, továrnu na drátěné zboží, výrobu hospodářských strojů, cihelnu, dvůr ve výměře 80.56 ha, pivovar (24 hl). Katol. kostel a 5tř. šk. jsou v Klášteře, kde stával bohatý klášter benediktinský, r. 1421 od husitů zbořený (viz Klášter 1) Vilémovský). R. 1747 cís. Marie Terezie propůjčila V-u měst. práva a erb měst. (vyobraz. č. 4603.) v červeném poli spatřuje se stříbrný antický klíč, přes nějž na kříž položen popravčí meč se zlatou rukojetí. Okolo polovice XV. století vznikla ve V-ě sekta »bratří vilémovští«, kteří uchýlivše se od učeni římského i Rokycanova, blížili se k Táborům, majíce však učení ryzejší než sekty jiné, v téže době na jiných místech v Čechách vzniklé. U V-a dne 26. ún. 1469 Jiří Poděbradský obklopil Matiáše vojenskou přesilou tak, že byl nucen mír si vyprošovati, ke kterémuž došlo dne 27. ún. u vsi Ouhrova. Ot. Svoboda.
2) V., ves v Čechách, hejtm. Něm. Brod, okr , fara a pš. Humpolec; 45 d., 331 obyv. č. (1900). — 3) V., Vilémovice (Willomitz), město t., 313 m n. m., při žel. dr. Kaštice–Kadaň–Pruneřov a Doupov–V., hejtm. a okr. Kadaň; 170 d., 12 obyv. č., 1031 n. (1900); far. kostel měl r. 1384 svého faráře, byl r. 1612 nově vystavěn, v něm pomník Viléma Doupovce (z r. 1568), 3tř. šk., pš. popl. dvůr zv. Tepelský, hnědouhel. doly a výtoč. trhy. Kdy a od koho V. založen, neznámo. Ve XIV. stol. jmenuje se městem. Erb měst. (vyobr. č. 4604.): v červeném štítě stříbrná měst. brána se stínkami a branou otevřenou a zlatou vyzdviženou mříží; za branou zdvíhají se dvě věže s okny, cihlovou střechou a zlatými makovicemi; mezi věžemi spatřuje se rodinný erb pánů Doupovců z Doupova. Na místě sešlého zámku stávala tvrz a na místě dvora řeč. Tepelského ves Topolany. V XVI. stol. seděli na V-ě Doupovcové z Doupova, z nichž Vilém Vojtěch účastnil se odboje stavů čes., začež jemu z trestu mezi jiným statek V. od král. komory zabrán a prodán (r. 1623) Janu Zd. Viatislavovi hr. z Mitrovic. Později drželi V. pánové z Golče, za nichž připojen ke statku mašťovskému.
4) V., ves na Moravě, viz Vilímov 1).