Ottův slovník naučný/Klášter (obce)

Ottův slovník naučný
Klášter	Klášter (obce)	Klášterec

Údaje o textu
Titulek:	Klášter (obce)
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 314–315. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Klášter (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Klášter (Nová Bystřice), Klášter (okres Plzeň-jih), Klášter (Vilémov), Klášter Hradiště nad Jizerou, Klášter nad Dědinou, Kláštor pod Znievom

Klášter: 1) K., K. Vilémovský, far. ves v Čechách, hejt. Čáslav, okr. Habry, pš. Vilímov; 76 d., 516 ob. č., 6 j. (1890), kostel sv. Václava (r. 1726 vyst. na místě klášt. kostela), 6tř. šk., zámek vystavěný v XVIII. stol. na býv. klášterství, dvůr, pivovar, cihelna, 3 mlýny a popl. dvůr Sychrov. Fid. panství (122.576 ha) náleží sv. p. Rajskému z Dubnice. Stával zde klášter sv. Benedikta s kostelem sv. Petra a Pavla zal. 1120 od hr. Viléma ze Sulzbachu. Po smrti krále Otakara II. zakusil klášter mnoho příkoří. R. 1421 od husitů zbořen a statky jeho dostaly se do rukou světských. Po válkách husit. vrátili se sice mniši do zpustošeného kláštera, ale brzy odtud vypuzeni a jmění klášt. prodáno (1577) od cís. Rudolfa Beneši Benedovi z Nečtin. V XVII. st. seděli tu Borynové ze Lhoty, od XVIII. až do pol. XIX. st. hr. Caretto-Millesimo a po nich sv. páni Rajští z Dubnice. — 2) K. (Kloster), ves t., hejt. Jindř. Hradec, okr. a pš. N. Bystřice; 23 d., 3 ob. č., 198 ob. n. (1890), 2tř. sk. Farní a poutnický kostel N. Trojice v nynější podobě od Ferd. Viléma hr. Slavaty z Chlumu a Košumberka založený, od zakladatele Sana cella (neu Heilbrunn) nazvaný, byl někdy chrámem kláštera pavlánského založeného (1501) Konrádem Krajířem z Krajku. R. 1533 (22. čce) zpustošili klášter utrakvisté, při čemž prý přes 40 mnichů přišlo o život. R. 1626 klášter jakož i kostel od hr. Slavaty opraven a znovu nadán, než Josef II. jej zrušil (1785). Při kostele zrušeného kláštera zřízen nejprve lokalista, později farář, a budov klášt. použito za faru, školu a soukromé byty. V okolí ložiska železné rudy. Srv. Jos. Mrštík, Býv. Pavlánský klášter Nejsv. Trojice u N. Bystřice (1883). — 3) K., K. Hradiště, ves a zámecké kaplanství t. nad Jizerou, hejt., okr. a fara Mnich. Hradiště; 95 d., 813 ob. č., 4 n. (1890), fil. kostel Nar. P. Marie, 5tř. šk., pš. , telegr., parostr. pivovar, válc. mlýn, cihelna, dvůr a ovčín Arnošta hr. Valdšteina. Stával zde klášter od pánů z Vartenberka ve 2. pol. XII. st. pro benediktiny založ.; než Heřman z Ralska povolal sem (1177) cisterciáky z Plas, kteří sobě nádhernější klášter vystavěli, a hojnými okolními i vzdálenými statky i všemi nadáni. Pod klášterem pak povstala osada, nynější Mn. Hradiště. S počátku žili mniši v pokoji; teprve r. 1417 ujal část klášterního jmění Jan z Vartenberka a Ralska. R. 1420 Orebité pod Hynkem Krušinou z Lichtenberka klášter zbořili. Klášt. jmění dostalo se do rukou světských, konečně kol. r. 1478 v zástavu p. Berkům z Dubé a králem Vladislavem II. postoupeno (1497) bratřím z Valdšteina, z nichž Jan prodal (1528) je Janovi z Vartenberka. Jeho syn Adam (od r. 1543) prodal K. Ferdinandu I. R. 1556 usadil se zde Jiří Labouňský z Labouně a Jindř. Žibřid z Velechova, jehož čásť jmění přešla sňatkem na pány Budovce z Budova, kteří r. 1612 ještě druhou čásť dokoupili. Nástupce Václav B. z B. pro účastenství v odboji stavů čes. pozbyl jmění (1621), jež král. komora Albrechtovi z Valdšteina postoupila (1622). — 4) K., někdy Svaté Pole, ves t. na l. bř. Dědiny, hejt. N. Město, okr. Opočno, fara Vys. Újezd, pš. Třebechovice; 27 d., 169 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jana Křt., 2tř. soukr. šk., fara a kostel helv. vyznání, želez, zastávka Ledce-K. Rak.-uher. st. dr. (Choceň–Broumov). Nedaleko mlýn Břekl. R. 1157 založen zde klášter cisterciácký, jejž husité r. 1420 rozbořili. — 5) K., K. Nepomucký, ves t. pod Zel. Horou, hejt. Přeštice, okr., fara a pš. Nepomuky; 81 d., 696 ob. č. (1890), stará kaple sv. Markety r. 1852 obnovená, 2 mlýny, cihelna a panský rybník. Samoty: Borek, Zel. Hora, Nohavice, Podhoří a Šternberk. Býv. klášter řeč. Pomucký č. Nepomucký zal. někdy v l. 1146—53, r. 1420 proti vůli Žižkově zbořen od Táboritů. Zboží klášterní zastavil král Sigmund Bohuslavovi a Hynkovi bratřím Krušinům ze Švamberka. Klášter byl rozsáhlý (stavělo se na něm přes 50 r.), což potvrzují dnešní rozvaliny.

6) K. Hradisko, ves mor., viz Hradisko K. 6).

7) K., Kláštor pod Zniovem (maď. Zniovárallya, něm. Kloster Kühhorn), městečko na Slovensku v Uhrách, stolici turčanské a při stanici Uher. st. dr. (Vrútky–Zvoleň), má 145 d., 1088 ob. slov. (1890), řím.-katol. kostel, poštu, telegraf. Na záp. straně města lesnatý vrch s troskami nejstaršího hradu turčanského Zniova nebo Turče. Bela IV. zde založil (1252) praem. klášter, do něhož se přestěhovali (1584) jesuité. Nyní náleží nábož. fondu a je v něm umístěn učit. ústav maď. Zámek Zniov a klášter jmenují se v nejstarších listinách Turčanskými. Do r. 1875 bylo zde nižší katol. gymn. slov., sbírkami národními vydržované.