Ottův slovník naučný/Veřejnost

Údaje o textu
Titulek: Veřejnost
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 570. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Veřejnost v řízení trestním. Řády trestní reformované lišíce se v tom od processu inkvisičního, uznávají, že není příčin, aby v. z řízení trestního zásadně byla vylučována. Naopak, ve v-i spatřuje se důležitá a žádoucí kontrola pro všecky úřední orgány činné v řízení tr. a tím i účinná ochrana obviněného. Mimo to shledává se dobrá její působnost i v tom, že přispívá k šíření vědomostí právních a upevňování důvěry ve státní konání spravedlnosti. Kdežto však anglické právo nevylučuje v-i ani ze stadia vyšetřovacího, zmíněné řády trestní ji obmezují podstatně jen na hlavní přelíčení (viz Líčení pře).

Řád tr. rak. z r. 1873 nařizuje v. hlavního přelíčení pod neplatností. Přístup dovolen jest jen osobám dospělým, a pokud nejde o ty, kdož veřejnou svoji službou jsou povinni zbraň nositi, neozbrojeným (§ 228). Vyloučiti lze v., a to buď z celého přelíčení nebo z některé jeho části, jen z příčin mravnosti nebo veřejného pořádku. I potom však smějí býti přítomni ti, jimž činem trestným v právích bylo ublíženo, soudcové skutečně zřízení, konceptní úředníci státního zastupitelstvi a ministerstva práv a ti, kdož jsou zapsáni v seznamu obhájců. Mimo to může jak obžalovaný, tak soukromý účastník nebo soukromý žalobce žádati, aby třem jeho důvěrníkům bylo dovoleno býti přítomnu přelíčeni. Rozsudek sluší vždy prohlašovati veřejně (§§ 229–231, 311 a 456).

Táž pravidla platí o líčení, jež koná se při soudě kassačním o stížnosti zmatečné (§§ 287 a 346) a při sborovém soudě první stolice jakožto soudě odvolacím ve věcech přestupcových (§ 472). Konečně nařízena jest v. i pro řízení před soudem náhlým (viz Náhlý soud) a pro t. zv. objektivné řízení (v. t.) tiskové a při jednání, jež koná se tam o námitkách podávaných na soudní nález prohlašující obsah tiskopisu za trestný. -rch.