Ottův slovník naučný/Uvedení v předešlý stav
Ottův slovník naučný | ||
Uvea | Uvedení v předešlý stav | Uvědomění |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Uvedení v předešlý stav |
Autor: | Karel Heller |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 267–268. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Uvedení v předešlý stav. Aby process bez zbytečných průtahů ke konci přiveden býti mohl, ustanovuje pro processní úkony stran zákon neb soud lhůty, do jejíchž uplynutí strana příslušný processní úkon musí předsevzíti, nechce-li pozbýti práva, předsevzíti jej s účinkem právním. Tak na př. ve sporu před sborovým soudem soud ustanovuje straně žalované lhůtu, do kdy žalobu zodpověděti má písemně; podá-li žalovaná odpověď po uplynutí posledního dne, nemá se k odpovědi této zření a k návrhu žalobce bude odsouzena bez slyšení na základě údajů žalobních tak, jakoby ve spor vůbec se nebyla pustila. Podobné následky jsou spojeny se zmeškáním stání, k němuž strana řádně bylá obeslána. Zákon tím ukládá stranám bdělost, jaká pěst samozřejmou tam, kde běží o uplatnění skutečného práva; nedbání lhůt a stání, mající původ buď v nedbalosti neb úmyslnosti, nesmí býti překážkou průběhu processu. Kdo nemůže ve lhůtě určené processní úkon předsevzíti nebo v určený čas k soudu se dostaviti, může a musí si vymoci prodloužení lhůty neb odklad stáni; je-li žádost odůvodněna – pakliže zákon jinak neustanovuje, – vyhoví ji soud. Tedy strana i toho musí dbáti, by, když již lhůty dodržeti neb ke stání se dostaviti nemůže, zavčas zakročila o odklad. Mohou však nastati překážky buď nepředvídané nebo neodstranitelné, které straně zabrání včasně předsevzíti úkon processní (na př. kdyby zaslání písemné odpovědi pro nepohodu bylo nemožno) neb dostaviti se ke stání (na př. náhlé onemocnění na cestě). V takových případech zákon straně zmeškavší poskytuje možnost, domoci se t. zv. u. v p. s. čili restituce. Když na př. žalovaný ke stání v čas nedošel, odsoudí jej soud podle návrhu žalobcova pro zmeškání; podle zásady: kdo mlčí, podrobuje se. Prokáže-li však potom žalovaný dostatečnou překážku, zruší se rozsudek a process vrátí se ve stav, v jakém byl v době, než nastalo zmeškání. Jde-li o zmeškání stání, nařídí se opětně stejné stání, jako bylo zmeškané; jde-li o zmeškanou lhůtu k processnímu úkonu, tedy na př. k podání odpovědi, přijme se odpověď i později podaná, jako by v čas byla podána bývala.
Podrobnější provedení těchto zásad v našem novém soudním řádě jest v hlavních rysech toto: Zmeškání musí míti za následek vyloučení (nemožnost) příslušného úkonu processního. Důvod k navrácení k předešlému právu není totožný s důvodem k žádanému prodloužení lhůty neb odročení stání; proto, byl-li návrh na prodloužení lhůty neb odročení stání zamítnut pro nepostačitelnost okolnosti, nemůže – když nastalo zmeškání – pro tytéž okolnosti povoleno býti u. v p. s. V některých případech u. v p. s. vůbec se nepřipouští; na př. byla-li zmeškána lhůta k podání námitek proti výpovědi z nájmu a pod. U. v p. s. nemá místa tehdy, když strana může zmeškání processního úkonu ještě dohoniti, na př. když strana od líčení odejde, ale ještě dříve, než uzavřeno bylo projednání o návrhu na uskutečnění následku zmeškání (tedy o návrhu na vynesení rozsudku pro zmeškaní), opět se vrátí. Podobně jest tomu s promeškáním lhůty v tom případě, když po zákonu samém nikoliv, nýbrž teprve k návrhu druhé strany nastati má uskutečnění právní škody pro zmeškání. Jestliže strana mohla žádati pro překážky, jež uvádí jako důvod k u. v p. s., za odročení stání nebo prodloužení lhůty, nemá místa u. v p. s., rovněž tak ne tehdy, jestliže překážky již tu nebyly v době, kdy ještě zmeškání dohoniti se mohlo.
Od toho dne, kdy překážka odpadla, musí strana zmeškavši do 14 dnů žádost za u. v p. s. podati u onoho soudu, u něhož bylo příslušný úkon processní předsevzíti neb stání se zúčastniti. Zmeškání lhůty k restituci a ku stání k jednání o restituci nařízeného nelze napraviti restitucí. Okolnosti, o které žádost se opírá, musí býti osvědčeny (výslech stran k osvědčení se nehodí). Zároveň se žádostí o u. v p. s. má býti zmeškaný processní úkon proveden (na př. připojena zmeškaná odpověď na žalobu) aneb, jde-li o zmeškané stáni, má býti dohoněno, co za účelem připravení ústního líčení bylo přednésti.
Není-li žádost patrně opožděna, soud nařídí o ní ústní projednání a rozhodne usnesením. Usnesení, žádosti vyhovující, nelze v odpor vzíti opravným prostředkem.
Běh řízení soudního nezastavuje se sám sebou následkem podané žádosti o restituci; k žádosti strany, domáhající se restituce, může však soud o restituci jednající naříditi zatímné přerušení řízení, jestliže toho nezbytně nutno, aby restituci, když podle všeho asi k ní dojde, zabezpečil se plný úspěch, a jestliže přerušení processu druhé straně nezpůsobí důležité škody. (Na př. může se naříditi přerušení řízení odvolacího a pod.). Útraty restituce stíhají vždy stranu, kteráž se jí domáhá; táž musí zejména druhé straně nahraditi útraty vzešlé jednáním o restituci a útraty řízení, jež při povolení restituce bezúčinným se stalo. Povolením restituce pozbudou účinnosti ony části processu, kteréž od zmeškání se sběhly, tak že spor správně pokládá se za provedený až do doby před zmeškáním. Byl-li rozsudek pro zmeškání již vynesen, zruší se při povolení restituce. Jde-li o zmeškané stání, může při stání, které k jednání o restituci bylo nařízeno, řízení o restituci s projednáním, k jehož předsevzetí stání zmeškané nařízeno bylo, spojeno nebo v případě povolení restituce projednání toto ihned předsevzato býti. – Viz též čl. In integrum restitutio. kh.