Ottův slovník naučný/Utah

Ottův slovník naučný
Uta	Utah	Utakamand

Údaje o textu
Titulek:	Utah
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 256-257. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Utah
Související články ve Wikipedii: Utažské jezero

Utah [jútá]: 1) U. úřed. zkratka U., stát ve Spoj. Obcích sev.-amer. mezi 37° — 42° s. š. a 109° — 114° z. d. (viz mapu Spojené Obce sev.-amer. I., Západní čásť), hraničí na j. s Arizonou, na v. s Coloradem, na sv. s Wyomingem, na sz. s Idahem a na z. s Nevadou, zabíraje plochu 220.060 km² velikou. Rozkládá se na plošině o průměrné výšce 1860 m n. m., která některými horami přestupuje 4000 m, zasahujíc do říše věčného sněhu. Středem státu od sev. k jjz. postupuje Wahsačské pohoří, spadající srázně na z., na sv. připínají se k němu rovnoběžkovým směrem postupující Uintah Mountains (Emmons P. 4173 m) a nižší odhoří, tak že tato čásť sklání se terrasovitě k j. Tu střídají se pusté plošiny s řetězy hor pokrytých řídkými lesy jehličnatými a hluboké strže, na jejichž dně řeky valí své vody. Zajímavé geologické útvary a převraty, jež tu možno studovati, byly příčinou, že tyto končiny nazvány rájem geologů. Východní díl liší se podstatně od západní části, která naleží k t. zv. Great Bassinu. Ohromné kdysi jezero Bonnevilleovo obmezilo se na menší hladiny jez. Sevierova (1400 m), Utahského (1366 m) a Solného (Salt Lake, 1283 m). Tato dvě spojena jsou Jordánem, kolem něhož Mormoni pomocí zavodňovacích kanálů vytvořili úrodnou oasu, která se příjemně odráží od bezvodé, místy solné poušti nebo pustých svahů přiléhajících Wahsačských hor. Přítok Solného jezera Bear-river, jenž do něho se vlévá na severní straně, přivádí vody z pohraničního Bear Lake (1815 m). Východní díl odvodňuje Colorado, které vzniká na půdě U-u soutokem svých zdrojnic Green-riveru, zesíleného řekou Duchesne, a Grand-riveru. Od soutoku pak proudí Colorado velkolepým Cataract-caňonem a Glen-caňonem, v němž přijímá s prava mocný Fremont-river. Podnebí je sice zdravé, avšak nelze je nazvati příjemným. Východní díl U-u je je o 1–2° studenější než západní, kde leží Salt Lake City. Ačkoliv zde průměrná roční teplota činí 10.7°, přece dostupuje v létě (červnu) na 24.4°. Ale i tehdy klesne někdy teploměr náhle na bod mrazu (killing frosts), což bývá osudné pro vegetaci. Prům. teplota v lednu jest -2.3°, ale v r. 1895 byl pozorován mráz až -29°. Vláhy je poměrně málo (432 mm), a ta ještě dostavuje se v podobě prudkých lijavcův. Proto jest k zemědělství potřebí zavodňovacich staveb, jimiž se zúrodňuje 274.000 ha půdy. Pěstuje se obilí, cukrovka, ovoce, kukuřice a j. Zemědělstvím zabývají se hlavně Mormoni. Nevěřící »gentiles« věnují se chovu dobytka a průmyslu, jenž je tu zastoupen všemi hlavními obory. Největší počet »nevěřících« přilákalo sem nerostné bohatství státu. Těžba stále stoupá, tak na př. stříbra — nehledě ke klesnutí jeho ceny — vytěžilo se r. 1889 za 9.1 mill. doll., r. 1901 za 10.1 mill., tak že U. stojí pouze za Coloradem, Kalifornií a Montanou. S touto drží stejný krok v těžbě uhlí (r. 1901; 1.3 mill. t). Dále těží se tu zlato, měď, olovo, gilsonit, síra — nejvíce z celé Unie —, vápno, železná ruda, mořská pěna a sůl hlavně ze Solného jezera. Spojeni s ostatními světy umožňuje Union-Pacific a Denver-Rio Grande-R. R., jež jde přes Salt Lake City do Ogdenu, kde se křižuje s onou. V těchto městech soustřeďuje se pak obchod. Všech drah ostatních bylo r. 1901: 2528 km. S rozvojem kommunikačních prostředkův a průmyslu obyvatelstvo rychle se množilo. Kdežto r. 1850 bylo 11.380 obyv., měla U. v l. 1870: 86.786, 1880: 143.963, 1890: 207.905 a 1900: 276.749 obyv., z nichž 4289 barevných a 53.777 v cizině narozených (nejv. Angličanův a Skandinávců). První osadníci státu, Mormoni, ocitli se při tom proti přistěhovalým »nevěřícím« v menšině. Celý stát dělí se na 27 counties (hrabství) a hl. m. je Salt Lake City (v. t.), kde je také státní universita. Guvernér a senát volí se na 4 roky, repraesentanti na 2 léta. Do kongressu vysílá U. jednoho poslance. Volební právo mají i ženy, ale neosvědčuje se příliš. Prvními osadníky, jak bylo svrchu řečeno, byli Mormoni (v. t.), kteří pod vedením Brighama Younga zabrali r. 1847 břehy Jordánu, kdy U. příslušel ještě k Mexiku. Ale rok potom U. postoupen byl Spoj. Obcím; vládní kommissaři potkali se s odporem u Mormonů, jenž se stupňoval přílivem nových nevěřících. Proto spolková vláda jala se energicky vystupovati proti nim, zejména když jí dali r. 1862 zavedením mnohoženství do rukou zbraň k pronásledování. Tu mnozí Mormoni vystěhovali se do Idaha, pak do mexického státu Chihuahuy. Následkem mormonské opposice připuštěn U., který byl již od r. 1850 territonem, teprve r. 1896 do řady států. Srv. Bancroft, History of U. (San Francisco, 1890).

2) U., jezero v sev.-amer. státě t. jm. ve výši 1366 m n. m., zbytek čtvrtohorního jezera Bonnevilova, má sladkou vodu a 4.7 m hloubky. Jeho výtok 170 km dlouhý Jordán vlévá se do Solného jezera a napájí četné zavodňovaci strouhy, tak že vody do jezera přiváděné stále ubývá.