Ottův slovník naučný/Mormoni
| Ottův slovník naučný | ||
| Mormon | Mormoni | Mormopes |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mormoni |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 740–741. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů |
|
Mormoni (angl. Latter-Day Saints, t. j. svatí soudného dne), sekta americká, kterou založil Joe Smith (* 1805 ve Sharonu, Vermont), jenž tvrdil, že vyzván byv andělem vyhrabal na pahorku Cumorahu u Palmyry posvátné desky mosazné, jež směl vyzvednouti teprve po čtyřech letech (1827) a jež přečetl brejlemi zv. urim a thummim, nalezenými při deskách. Obsah desk vydal Smith anglicky v The book of Mormon (1830), v níž vyprávěl, že M. jsou potomci žida Lehi, jenž se přistěhoval z Palestiny do Ameriky. Syn jeho Laman odebral prý se do pouště a od něho pošli Lamanovci, kteří nabyli časem rudé pleti, syn Nephi založil pak rodinu, v níž se dědilo kněžství a posvátné desky a jež byla křesťanská již před Kristem. Ochráncem rodiny této proti Lamanovcům byl prý ve IV. stol. Mormon; ale Nephiovci potlačeni přece r. 400. Syn hrdinného Mormona Moroni zapsal děje kmene (po r. 420) na uvedené desky a označil za jejich budoucího objevitele Smitha. Kniha Smithova byla mystifikací; autorem nevydaného tohoto románu pseudohistorického byl jakýs farář a Smith obdržel jej od tiskařského pomocníka Sidneye Ridgona. Přes to měl spis úspěch a Smith záhy přívrzence. Kol r. 1830 sídlili tito v obci Fayette (hrabství Seneca, N. York), odtud přestěhovali se do Ohia, zapuzeni odtud šli do státu Missouri (1833), ale vypuzeni opět pro nesváry přestěhovali se do Illinoisu, kdež založili v hrab. Hancockském m. Nauvoo o 2100 domech s chrámem (1840), jež kvetlo při přísném životě obyvatelstva. Ale i tu došlo ke sporům, v nichž Smith zahynul (1844) a Nauvoo lehlo popelem. M. stěhovali se opět; po neschůdných cestách dospěli krajin kol Vel. Solného Jezera (Salt-Lake) a usadivše se tu r. 1847 stali se zakladateli pozdějšího territoria Utahu s hl. m. Saltlake City, jež záhy zkvetlo, jednak přičinlivostí střídmého obyvatelstva, jednak tím, že bylo stanicí karavan ubírajících se do Kalifornie, a pak přílivem nových stoupencův učení. Po Smithovi spravoval M-ny Brigham Young, jenž se stal pro svůj vliv i guvernérem territoria a dostal od kongressu značnou peněžitou podporu na stavbu veřejných budov a zřízení knihovny. Poměr Unie k M-nům upraven výnosem ze 7. září 1850, ale M. nestrpěli dosazeného úřednictva. Unie poslala proto do Utahu guvernérem plukovníka Steptona (1854) a Alf. Cumminga (1857), jemuž svěřeno 2500 mužů; Cumming nepořídil r. 1857 mnoho, teprve rok na to dostal posilu, svedl s M-ny v únoru boj, po němž následovalo vyjednáváni a amnestie a Young ponechán v čele M-nů zejména za války odštěpenecké (1861—65).
Mormonství jako náboženství vzniklo ponenáhlu. I Young budoval ještě na dogmatických příkazech. Víra vycházela od roznícení (revivals) a zjevení (revelations of God). Pramenem stal se The book of doctrine and covenants (1832), katechismy a spisy čelnějších autorit. Prvky mormonství přejaty z buddhismu (stěhování duší), z řecko-římského názoru (nekonečné množství bohů a mnohostranost jejich lásky), z islámu (mnohoženství, zákaz líhovin), z primitivního pohanství (víra v čaroděje, zlé a dobré duchy), z křesťanství (víra v zázraky a vyhánění ďábla) a židovství (theodemokratické zřízení státní). Hierarchicky spravováni M. kněžími, nejvyšší a neomylnou autoritou, mezi nimiž odlišovány dva stupně, vyšší Melchisedechův, nižší Aaronův. K onomu čítáno pětičlené představenstvo, kollegium (quorum) 12 apoštolů, neobmezený počet vysokých kněží, sbor kočujících kazatelů »sedmdesátníkův« a sbor starších. K nižším čítáni: kněží, učitelé a jáhnové s představenými biskupy, kteří rozhodovali pře občanské, konali bohoslužby, řídili církevní záležitosti, chudinství atd. Zvláštních rouch kněží neměli. Vedle obojích těchto kněží zavedl Young Danity »anděly zhouby«, jakousi tajnou policii, jimž však přičítány rozličné zlořády (vraždy, pobití karavan). Z této příčiny a pak zejména proti mnohoženství, definitivně kodifikovanému Youngem (1852), zakročily Spoj. Obce (1874), odnímajíce sprvu právo soudcovské a porotecké osobám žijícím v polygamii a trestajíce je později (1875) káznicí. Značná čásť M-nů (i syn Youngův) prohlásila se pro monogamii. Vnitřní tato neshoda, kolísavost base víry, nedokonalá vnitřní organisace, kommunism a pak despotism předních mužů nesly v sobě zárodky úpadku M-nů, jenž zdržován ponenáhlým přílivem přívrženců ze Skotska, Skandinavie a Virtemberska. Stav ten se ještě zhoršil, když spojen odloučený Utah s ostatní zemí železnicí pacifickou (1869). Přes tyto slabosti měli M. mnoho dobrých stránek, přičinlivost, střídmost, mravnost (v Utahu nebylo prostituce, byloť pro každého M-na manželství závazno) a zásluhu o zvelebení kraje, kde sídlili. Spojené Obce vystupovaly však proti M-nům od r. 1874 systematicky. Sprvu za záminkou vražd a zlořádů, jež M. provedli. Biskup Lee pověšen skoro po 20 letech pro vraždu, jíž se účastnil r. 1857, a Young unikl trestům jen smrtí (1877). Po něm řídilo M-ny 12 apoštolů se starším Johnem Taylorem, a když zemřel (1887), s Welfordem Woodruffem v čele. R. 1882 vydán zákon proti polygamii (Edmundův), jenž prováděn přísněji od r. 1890, kdy zmocněna vláda k zabavení jmění M-nův. Odtud převládá u M-nů monogamie. Je jich na ten čas kol 300.000, v Utahu tvoří polovinu obyvatelstva. Srv. Hyde, The Mormonism, its leaders and designs (2. vyd. Nový York, 1857); M. Busch, Geschichte der Mormonen (Lips., 1870); Stenhouse, The Rocky Mountains Saints (N. York, 1873); R. von Schlagintweit, Die Mormonen (2. vyd. Lips., 1878); Fernhagel, Die Wahrheit über das Mormonenthum (Curich, 1889).