Ottův slovník naučný/Uhlovodíky
| Ottův slovník naučný | ||
| Úhlopříčný | Uhlovodíky | Uhnów |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Uhlovodíky |
| Autor: | Bohuslav Raýman |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 107. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Uhlovodíky |
|
Uhlovodíky jsou sloučeniny uhlíku s vodíkem. Podle poměrů, jimiž sloučenství to jest vyjádřeno, rozeznáváme různé uhlovodíkové řady: parafiny (petrolej) CnH2n+2, olefiny CnH2n, acetylenové u. CnH2n−2, u. řady benzolové CnH2n−6 atd. U. tvoří základ theoretický k systematice chemie organické, od nich odvozujeme sloučeniny ostatní, ze kterých zpět u. opět získávati umíme. Průmysl využitkuje zásoby u-ků z nafty zemské, extrahuje neb destilluje jich z fosilií, různých druhů uhlí, bituminů, lupků, břidlic organickými zbytky bohatých, rašelin, buničiny dřevné atd. Mikrobi též produkují u., rostliny též, ba i zvířata při zažívání (methan). Rozkládáme-li sloučeniny uhlíku s kovy vodou, získáváme též u., které podle povahy kovu náležeti mohou různým skupinám. Stopy u-ků jsou ve vzduchu, ze země prchají v místech, kde pod povrchem nafta se nalézá (kolem Kaspického moře, v Americe na různých místech), ve vulkánech bahnitých, v kuchyňské soli a j. Rn.