Ottův slovník naučný/Parafin
Ottův slovník naučný | ||
Parafimosis | Parafin | Paraflanc |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Parafin |
Autor: | Bohuslav Raýman |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 199–200. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Parafín |
Parafin jest látka voskové konsistence, která vzniká destillací hnědého uhlí, rašeliny, uhlí vodíkem bohatých (boghead a j.), po továrnicku pak destillaci vysoko vroucích podílů surové nafty zemské. Také v lávě byl nalezen. – Vysoké destilláty petrolejové usazené při velmi hlubokých temperaturách (pomocí zimotvorných strojů založených na kyselině uhličité neb ammoniaku) vylučují kaši p., která se lisuje kalolisy (cukrovarnickým podobnými) a pak se bílí uhlím spodiovým, krevnou solí a kyselinou sírovou. Za účelem výroby svíček parafinových přidává se bíleného neb různě dle módy zbarveného ozokeritu (vosku zemského). Podle většího neb kratšího pochodu rafinačního jsou v obchodě různé druhy p-u. (Detaily průmyslové viz Petrolej, tam promluveno též o upotřebení p-u.) P v obchodě se nalézající mívá podle různého složení svého též bod tání různý. Nejlepší vzorek (složení C=84,9, H=15) tál při 64–65° i byl 0,917 při 20°C spec. těžký. Jméno pochází od parum (málo), affinis (chemicky příbuzný), neboť netýkají se ho ani velmi energická činidla chemická. Uhlovodíky CnH2n+2 složené, z nichž některé jsou v p-u, nazývají se parafiny. Rn.