Ottův slovník naučný/Užovkovití

Ottův slovník naučný
Úžlabí	Užovkovití	Užovky

Údaje o textu
Titulek:	Užovkovití
Autor:	František Bayer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 275. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Užovkovití

Užovkovití hadi (Colubridae), rozsáhlá čeleď nejedovatých hadů. Jindy bývalo tímto jménem (ale lat. Colubriformia) označováno podřadí hadů, kteří mají zuby v horní i v dolni čelisti a nanejvýš poslední zub v horní čelisti opatřený rýhou. Nynější čeleď hadů u-tých má tyto znaky, většinou anatomické: Zbytky zadních končetin scházejí; zuby jsou v obou čelistech, horní čelist má polohu horizontální a není směrem svislým pohyblivá, dolní čelisti schází výběžek korunový (coronoideum), kosť šupinová (squamosum) jest volně k lebce připojena, kosť křídlová (pterygoideum) nedosahuje až ke kosli čtvercové (quadratum) a přední kosti čelní (praefrontalia) nedotýkají se kostí nosních (nasalia). Převeliký počet rodův a druhů této čeledi, kteří jsou rozšířeni po všem světě a žiji na zemi, na stromech i ve vodě, lze rozvrci ve tři řady (Boulenger): A. Aglypha, hadi plnozubí, nemají na zubech ryh ani v nich kanálků jedových a jsou tedy veskrz hadi nejedovatí; podčeledi Acrochordinae (bradavičníci), Colubrinae (užovky), Rhachiodontinae. B. Oplsthoglypha, hadi u. ryhozubí, mají vzadu v horní čelisti jeden nebo několik zubů s rýhou na přední straně zubu a jsou buď na určito jedovatí neb alespoň podezřelí; podčeledi Dipsadomorphinae (Dipsadinae, hlavatky), Elachistodontinae, Homalopsinae (hadi sladkovodní). C. Proteroglypha, hadi u. jedovatí, mají na předních zubech horní čelisti hlubokou rýhu pro jed; podčeledi Elapinae (baraži), Hydrophinae (vodnáři). Starším jménem Colubriformia bývali označováni hadi řady prvé a druhé (Aglypha + Opisthoglypha)\ řada třetí (Proteroglypha) mívala také jméno Colubrina venenosa. Br.