Ottův slovník naučný/Třebenice

Ottův slovník naučný
Trebendorf	Třebenice	Třebestovice

Údaje o textu
Titulek:	Třebenice
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 682. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Třebenice
Související články ve Wikipedii: Třebenice (okres Litoměřice), Třebenice (Štěchovice)

Č. 4410. Znak městečka Třebenic

Třebenice: 1) T. pod Košťálovém (Trebnitz), městečko v Čechách pod již. svahem skalnatého Košťálová, v hejtm. litoměřickém, okresu lovosickém; 265 d., 1150 obyv. č., 563 n. (1900), na náměstí starobylý far. got. kostel Naroz. P. Marie, vněm náhrobky rodů šlechtick., radnice, 4tř. šk. obec. a 3tř. měšť. šk. chl., šk. mateřská, 3tř. něm. šk., měst. museum, úřad kazatelský, lékárna, pš., telegraf, četn. stanice, obč. záložna, spořitel. a zálož. spolek, akc. společnost pro pálení vápna a cihel, továrna na zužitkováni zemských plodin, pivovar, několik mlýnů, broušení granátů a výroč. trhy. Tu a v okolí pěstování ovoce, vína a naleziště čes. granátů, zejména na Košťálově. T. leží na rozhraní národnostním a vedou dlouholetý boj o svůj národnostní ráz. Na zdejší faře chová se vzácný český kancionál z r. 1574, jejž na pergameně maloval Matouš Ornys z Lindperku. Erb (vyobrazení č. 4410.): Zlatý štít a na něm obraz sv. Jiří obrněného, an bode levicí zeleného ještěra a pravicí drží meč. Dějiny: T. byly ode dávna zbožím kláštera sv. Jiří, který je dostal od krále Vladislava před rokem 1173 a prvotní osadu v trhovou ves rozšířil. Ta nadána od krále (1299) popravou. Ve XIV. stol. zván byl po T-cich dekanát třebenský byv před tím od dek. litoměřického odloučen. Po r. 1420 opanoval T. Jan Kaplíř Košťálovský z Sulevic, jenž vymohl r. 1423 majestát na svobody. R. 1426 dobyty T. od podobojích a ujala se tu jejich víra. R. 1433 založeny městské knihy. Jan obdržev zápis na T. (1436) žil ještě r. 1445. Za synův jeho dostaly T. r. 1454 majestát na potvrzení svobod. R.1463 dostaly se T. Vilémovi z Ilburka, ale pro jeho nevěru ujal je král a potvrdil r. 1467 svobody. Asi r. 1476 navráceny zase llburkovi, jenž se o povzneseni městečka všemožně staral. Po Ilburcích držel T. Václav Valkoun z Adlaru, jenž je r. 1547 propadl. Navráceny zase klášteru bez výplaty. Občané stavěli r. 1551 nynější věž kostelní, ale kostel vystavěn teprve po několika letech. V l.1574—78 pořízen krásný graduál přispěním obyvatelů za 630 kop. R. 1575 obdarovány T. svobodou vaření piva, r. 1579 dán jim majestát na potvrzení svobod a teprve ok. r. 1594 kostel dostavěn. Moudré řízení městečka přestalo, když se stala Žofie Albinka převorou a pak abatyší. Obmezováno ve víře a samosprávě a vznikly z toho bouře (1606—08). Lépe bylo obyvatelům po r. 1630 a od každé abatyše dosáhli potvrzení svobod, také samospráva neobmezována. Od konce XVII. st. drženy T. k Čížkovicům a zůstaly přísl. téhož panství i po zrušení kláštera až do r. 1850. Od poč. XVIII. stol. stěhovali se sem Němci. R. 1738, 1747 a 1782 dostaly T. královského potvrzení svobod. R. 1765 zrušeno tu hrdelní právo. 29. srp. 1770 narodil se tu Fr. Št. Pettrich (v. t.). R.1790 městský úřad znova potvrzen. Od r. 1806 usilováno od obyvatel, aby T. byly vyhlášeny za svobodné ochranné město, protože samospráva od vrchnosti obmezována. Změnami způsobenými r. 1850 stlačeny T. na venkovské město bez významu. R. 1866 mnoho zkoušely jsouce nepříteli na ráně. Do těch dob T. měly německý nátěr, který asi od r. 1732 pozvolně zaváděn. Probuzení vlasteneckého citu bylo zásluhou V. Paříka, jenž sem přišel r. 1867 za městského lékaře. Založil nové spolky, v nichž pěstován duch vlastenecký, posilňoval váhavé a pečoval i o zřízení praktických podnikův. Práce jeho byla podporována Fr. Pettrichem, jenž byl od r. 1873 starostou a, ač německy vychován, k Čechům spravedlivým a blahovolným. Dovršení této činnosti stalo se po r. 1884, když Pařík se stal starostou a blahodárně působil do své smrti. Srv. Sedláček, Děje Třebenic. Sčk.

2) T., Střebenice, víska t., na l. bř. Vltavy, hejtm. Smíchov, okr. Zbraslav, fara a pš. Slapy; 5 d., 31 obyv. č. (1900). Odtud počínají »Svatojanské proudy« a pod viskou »Žižkův brod«.

3) T., ves na Moravě, viz Střebenice,