Ottův slovník naučný/Pettrich

Ottův slovník naučný
Petto	Pettrich	Petuna

Údaje o textu
Titulek:	Pettrich
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 654. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Pettrich [petrić] 1) P. František Štěpán, sochař něm. (* 1770 v Třebnici v Čechách – † 1844 v Drážďanech). Byl syn truhláře a poněvadž už záhy jevil vlohy k malbě a sochaření, dostal se do učení k jakémusi kameníkovi do Litoměřic, načež vzdělával se u Malínského v Praze a Casanovy v Drážďanech. Tamže byl jmenován r. 1795 dvorním sochařem. Pro další svoje vzdělání odebral se r. 1801 do Italie a pracoval tu dílem v Římě, dílem v Carraře u Canovy. Vrátiv se do Drážďan byl zvolen r. 1810 členem akademie a r. 1815 stal se professorem řezbářství na akademii. Jeho práce, sochy, poprsí, basreliefy a náhrobní pomníky roztroušeny jsou po Sasku, po Čechách a Slezsku; nejvíce z nich vynikají: Dostihy s dvouspřežími, relief na radnici drážďanské, pak tamže náhrobek generála Christianiho s allegorickými reliefy a pomník min. Zinzendorfa. – Jeho syn

2) P. Ferdinand, sochař něm. (* 1798 v Drážďanech – † 1872 v Římě), studoval v l. 1816–19 na akademii drážďanské a potom pracoval r. 1835 v Italii pod návodem Thorwaldsenovým. Jakožto státní řezbář Spoj. Obcí odešel r. 1835 do Ameriky, kde stal se ředitelem nové uměl. akademie; pracoval tu s velikým úspěchem, ale od žárlivých svých soudruhův dokonce i na životě byl ohrožován. Odešel proto raději do Brazilie, kdež rovněž se mu dobře dařilo, ale vrátil se r. 1865 do Říma s velikou sbírkou odlitkův indiánských hlav a zvláštností přírodních, již přenechal papežské vládě. Papež dal sbírky vystaviti v Lateráně a dal P-ovi doživotní důchod. Práce jeho vynikají originálností, zejména: Dívka s udicí; reliefy Den a Noc; sochy Belisar a Kristus. Pro řezenskou Walhallu pracoval se Schöpfem o velikém Wagnerově vlysu. K nejlepším jeho dílům náležejí: Náhrobek kardinála Pakky; Poprsí Winckelmannovo; sedící Mefistofeles.