Ottův slovník naučný/Stigma
Ottův slovník naučný | ||
Stiglmayer | Stigma | Stigmaria Brong. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Stigma |
Autor: | Hynek Vysoký, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 128. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Stigma |
Stigma, mn. č. stigmata (řec., στίζω = bodám), bodnutí, zejména ostrým nástrojem vybodená nebo žhavým železem vypálená značka, potupné znamení. Řekové a Římané znamenali takto uprchlé otroky. Otrok s-tem označený sluje u Řeků στιγματίας, u Římanů inscriptus. Značka bývala vpalována nejčastěji na čele, na rukách a na nohách (Héróndas V, 65–66, 79). Stigmatisování jest vlastně druhem tetování, jež ve starověku klassickém lze dokázati i jinde (O. Crusius ve »Philologu«, 1903, str. 135 sl., Wolters v »Hermu«, 1903, str. 265 sl.). Odtud i moderně užívá se výrazu stigmatisovati ve významu: někoho na pranýř stavěti, veřejně poznamenati. Vý.
S. v botanice, blizna, viz Pestík, str. 588 b.
S. v zool., průduch, viz Hmyz, str. 392 b.