Ottův slovník naučný/Stanné právo

Ottův slovník naučný
Stannáty	Stanné právo	Stannern

Údaje o textu
Titulek:	Stanné právo
Autor:	Josef Teige
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 1051. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Stanné právo

Stanné právo: 1) S. p. jest podle staročeského soudního řádu (v. t., str. 712a) výhoda, která se poskytovala jedné straně (obyčejně žalobci) pro processní nedbalost neb nepéči strany druhé. Podmínkou byla úmyslná nedbalost, proto mohla nastati náprava provedením dákazu, že strana jednati nemohla pro určitou překážku, právem uznanou (nemoc, porod, služba královská atd.). Spravení asi státi se mělo v právě zemském do nejbližší sesse soudní; v právě městském do 4 neděl (A 51 a fragm. ze 16. dub. 1734 § 19). S. p. dáváno bylo vysvědčením (nikoli nálezem) všech úředníků soudních a rovnalo se nálezu, tak že oprávněný mohl ihned nastoupiti exekuční řízení a to především na t. zv. úmluvu; mohl při prodati, nesměl o touž věc znovu poháněti. Děla-li se exekuce orgány zem. soudu, musil vyžádati si relaci k tomuto soudu. S. p. promlčovalo se ve 3 letech a 18 nedělích (Vlad. Zř. Zem. § 85). Nejčastěji dáváno s. p. pro nepřítomnost pohnaného při zakončení vyhlašování půhonů (Vlad. Zř. Zem. § 37, kniha Drnovská str. 38, Obn. Zř. Z. E. 6, Novella C, c, 2, právo městské H 48, 49), při přísaze, neb neodpovídá-li ve lhůtě dané v řízení písemném (Obn. Zř. Z. D 34, B 22, F 19, 31), kde omluva neděla se již jen pro překážky právem taxativně vyřčené, nýbrž z volného uvážení soudců (Obn. Zř. D 39, 41.). Též zmatek při přísaze byl důvodem pro s. p. JTe.

2) S. p. v právě nynějším viz Náhlý soud a srv. Obleženost.