Ottův slovník naučný/Sférometr

Ottův slovník naučný
Sféroidický excess	Sférometr	Sférosiderit

Údaje o textu
Titulek:	Sférometr
Autor:	Vladimír Novák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 919. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Sférometr (z řec.) jest přístroj k měření malých tlouštěk, po příp. malých vzdáleností od určité roviny základní. Podstatnou částí s-u jest matice šroubová, která tvoří střed stativku, který se klade třemi zahrocenými nožkami na rovinu základní. Maticí prochází šroub o malém výstupu (½ až ⅓ mm), jehož hlava nese kruhovou desku obyčejně na 100 rovných dílů rozdělenou. Celé otočky odčítají se na vertikálním pravítku ke stativu stroje připevněném. Šroub na dolejším konci opatřen jest hrotem podobně jako nožky stativu. Základní rovina odečte se na s-u, postaví-li se strojek na rovinnou desku skleněnou a šroubuje-li se šroub tak dlouho k desce, až všecky čtyři hroty dotýkají se roviny. Pozná se to snadno mírným postranním tlakem na některou nožku stroje; je-li šroub příliš hrotem nízko, pak se strojek tímto tlakem kolem středu pootočí. Odečte-li se podobně postavení hrotu prostředního, dotýkajícího se nějakého předmětu pod s. na rovinu základní položeného, určí se tím tloušťka předmětu na místě dotyku. Postavíme-li s. na plochu sférickou, na př. na vypuklou plochu čočky (zrcadla sfér. a p.), odečte se tím výška v strojku kulového (vyobr. č. 3720.), jehož základna má poloměr r. Poněvadž hroty nožek s-u tvoří trojúhelník rovnostraný o straně s, jest podle dolejší části obrazce

$3r^{2}=s^{2}$

a podle hořejší části obrazce

$r^{2}=v(2R-v)$,

tak že

${\frac {s^{2}}{3}}=v(2R-v)$,

odkud lze vypočísti poloměr křivosti plochy sférické — odtud název s. nvk.