Ottův slovník naučný/Sféroid
| Ottův slovník naučný | ||
| Sférický excess | Sféroid | Sféroidický excess |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sféroid |
| Autor: | František Novotný |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 918. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Sféroid |
|
Sféroid, sphaeroid, jest rotační ellipsoid, který vytvoří se otáčením ellipsy kolem malé osy. Zemský s. vytvoří se otáčením meridiánové ellipsy kolem zemské osy. Země měla by tvar s-u, kdyby skládala se z hmoty veskrz stejnorodé, stejně husté, a to následkem rotace kolem zemské osy. Poněvadž tomu není tak, tvoří povrch zemský nepravidelnou plochu, kterou nazýváme geoidem. Jsou pak tížnice v každém místě kolmy k povrchu geoidu. Geoid nehodí se pro výpočty geodaetické svou nepravidelností; nahrazuje se tudíž rotačním ellipsoidem aneb s-em, který nejvíce blíží se zemskému geoidu. Vzdálenost dvou bodů na zemském s-u měří se na t. zv. čáře geodaetické, která určuje nejkratší vzdálenost dvou bodů na zemském s-u. Poloha jednotlivých bodů na zemském s-u určuje se zeměpisnými souřadnicemi, pak polárnými a pravoúhlými souřadnicemi sféroidickými. Rozměry zemského s-u stanovil r. 1814 Bessel takto: Veliká poloosa: a = 3272077,14 toisy peruanské = 6377397,15500 m. Malá poloosa: b = 3261139,33 toisy peruan. = 6356078,96325 m, log a = 6,8046435 (m), log b = 6,8031893 (m). Excentricita ellipsy meridianové
log e² = 7,8244104 − 10. Zploštění ellipsy na pólech:
a log i = 7,5241069 − 10. Nov.