Ottův slovník naučný/Seyffert

Ottův slovník naučný
Seyfert	Seyffert	Seychelly

Údaje o textu
Titulek:	Seyffert
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 913. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Moritz Ludwig Seyffert (německy)

Seyffert Moritz, klass. filolog a paedagog něm. (* 1809 ve Vitemberce — † 1872 v Postupimi). Byl prof. Joachimsthálského gymn. v Berlíně do r. 1871. Nejznámější a nejrozšířenější jeho publikací jest Latein. Schulgrammatik, původně vlastně Ellendtova lat. mluvnice, jejíž 4. vyd. opatřil, v pozdějších vydáních však ponenáhlu úplně ji přepracoval (46. vyd. 1903). Dále vydal: Caesarovy Comment. de bello Gallico; Cicer. Laelia (1844, 2. vyd. od C. J. W. Müllera, 1876); Sofokleovu Antigonu (1865), Aianta (1866) a Filoktéta (1867). Školským potřebám určeny jsou tyto spisy, vesměs praktické a dobré: Palaestra Musarum, rukovět metriky (1. sv. 9. vyd. 1882; 2. sv. 1834—5); Palaestra Ciceroniana (1841, 8. vyd. 1883); Scholae latinae (1854—57, 2 d., 4. vyd., 1878—87); Progymnasmata (1859, 5. vyd., 1886); Hauptregeln d. griech. Syntax (1861, 22. vyd. od A. v. Bamberga, 1892) a cvič. knihy k překládání z němčiny do lat. a řečtiny. Konečně uvésti jest pojednání Epistola critica ad C. Halmium de Cic. pro Sulla et pro Sestio orationibus (Lip., 1848). Srv. G. Kiessling, M. S. („Zeit. f. d. Gvmnasialschulwesen“, 1872, str. 847 sl.); M. S., Ein Lebensbild (Berl.. 1873).