Ottův slovník naučný/Seychelly

Údaje o textu
Titulek: Seychelly
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 913–914. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Seychely

Seychelly [séšely], lépe Sechelly (Seychelles nebo Séchelles), též ostrovy Mahé, souostroví v Indickém okeáně, 1120 km na sv. od severní špice Madagaskaru a 1665 km na ssz. od Mauritia, leží mezi 4°—5° j. š. a 55° 10′—56° v. d. Gr. a skládá se z 29 ostrovův a velikého počtu malých výsp a ostrovních skalisk v úhrnné rozloze 264 km². Rozměry jednotlivých ostrovů jsou velmi různé. Největší z nich jest Mahé měřící 117 km² a Praslin se 40 km², ostatní jsou mnohem menší. Souostroví zdvíhá se na mělčině písčité a korálové mající v obvodě asi 150 km, jež obklopuje hlubší úval vnitřní. Z mělčiny této vypínají se žulové skály prostoupené místy čedičem a dosahující na ostrově Mahé výše 988 m a na Praslině výše 914 m. Podnebí následkem příznivého vlivu monsúnů a stálého mořského vánku není příliš horké i vyniká velikou rovnoměrností teploty, která kolísá mezi 26°—29° C. Cyklony zasahují souostroví velmi zřídka, srážek jest hojně, vlhkost vzduchu jest značná, čímž sice podporuje se bujný rozvoj rostlinstva, za to však vznikají mnohé nemoci. Květena S-ell vykazuje asi 340 specií, z nichž jest 60 endémických. Nejproslulejší rostlinou archipelu jest Lodoicea Sechellarum, jež však daří se dnes již jen na ostrově Praslin a Curieuse. Zvířenou svojí S. přináležejí k madagaskarskému subregionu aethiopského regionu i vynikaly dříve obrovskými želvami, které však dnes jsou již na ostrovech vyhubeny. — Obyvatelstva jest (1901) 19.237, t. j. 73 na 1 km², i soustřeďuje se téměř všecko na ostrovech Mahé a Praslin, kde hustota jeho dosahuje téměř 100 os. na 1 km². Přirozený vzrůst populace jest dosti malý (sotva ½ % ročně), za to dosti silný jest ruch přistěhovalecký. Ačkoliv S. příslušejí politicky k říši Anglické, přece základ bílého a kreolského obyvatelstva jest původu francouzského, skládaje se z přistěhovalců z Mauritia a Réunionu a jejich potomků. Následkem toho převládá na ostrovech francouzština, a to nářečí kreolů z Mauritia. Hojně jest zde afrických černochů, kteří se smísili s ostatním obyvatelstvem, v němž zastoupeni jsou četně i čínští, indičtí a malajští kuliové. Více než 90 % obyvatelstva jest vyznání katolického, asi 1400 jest anglikánů, v Mahé sídlí katolický biskup. Škol jest 18 katolických a 7 anglikánských úhrnem s 1740 dětmi. Hlavní plodiny ostrovů jsou: bavlna, pepř, cukr, káva, kakao, tabák, vanilka, rýže, kukuřice, maniok, bataty, hřebíček a j. Pobřeží porostlé jest palmami kokosovými, svitouny a kořenovníky, v lesích pak jest hojně stromů s výtečným dřívím užitkovým. Mimo orbu provozuje se i výnosný lov ryb a zvláště želv. Obchod v poslední době silně vzrůstá i činí dovoz 1,150.000 rupií a vývoz 1,418.000 rupií. Hlavní předměty vývozu jsou: kakao, kokosové ořechy, želvovina, palmový olej a mýdlo, vanilka, káva, cukrová třtina atd. Hlavní místo obchodní i politické jest Port Victoria nebo Mahé na ostrově Mahé, jehož lodní ruch čítá 55 lodí se 100.342 t. Pravidelné parníkové spojení jest s Adenem a Mauritiem, kabel vede odtud na Zanzibar a Mauritius. V příčině politické S. jsou anglickou osadou spravovanou administrátorem, jejíž rozpočet vykazuje 486.000 rupií příjmův a 402.000 rupií vydání. — S. spatřeny byly podle všeho již Vaskem de Gama r. 1502, avšak teprve r. 1742 bylo souostroví skutečně objeveno kapitánem francouzské lodi „Elisabeth“ Lazarem Picaultem. Bližší jeho výzkum provedl r. 1756 kapitán Morphey, který nazval ostrovy Séchelles podle státního sekretáře franc. Moreau de Séchelles. R. 1772 vystěhovalo se sem 40 osadníků z ostrova Bourbonu a r. 1778 vysláno sem oddělení vojska. R. 1794 prohlášeny S. za neutrální souostroví pod francouzskou ochranou a velmi dobře prospívaly, tak že r. 1800 měly již asi 80 rodin bílých osadníkův a do 2000 černochů. R. 1810 postoupeny Anglii, jež udržela se v jich držení od té doby nepřetržitě. — Srv. Brauer, Die Seychellen (Berl., 1896). Tšr.