Ottův slovník naučný/Sekera

Ottův slovník naučný
Sékelové	Sekera	Sekera (osoby)

Údaje o textu
Titulek:	Sekera
Autor:	Josef Pokorný
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 807. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Sekera

Sekera, nástroj, kterým se osekává, štípe a upravuje především dřevo, pak i jiné látky, jako maso, kosti atd. Působí jako klín rázem ku předu hnaný, jenž tím hloub vniká, čím větší byl úder a čím menší je úhel stoupání. Novější s-ry rozmanitě se přizpůsobují druhům práce při jednotlivých řemeslech. Skládají se z čepele s okem či uchem, do něhož zasazeno je topůrko ze dřeva houževnatého, jasanového, habrového neb amerického dřeva hikoryového. Čepel skládá se z brady podle okolností různě široké, jež zakončena je ostřím. Často bývá nad okem ještě čelo nebo ploska neb čepec, tak že lze užívati s-ry, obrátí-li se, také jako kladiva. S-ry hotoví se vykováním kusu železa do potřebné šířky a délky, kus pak se přehne v polovině délky a v přehybu upraví se oko čili otvor čepový, kdežto mezi rozevřené konce výkovku zavaří se kus ocele na vytvoření ostří. S-ry pak se kalí, popouštějí, zabrušují a hladí. Zabroušení ostří bývá buď jednostrané, na stranu pravou nebo levou, nebo oboustrané. Tohoto druhu jsou s-ry na dříví čili dřevné s čepelem velmi silným. S. řeznická má ostří velmi dlouhé a je známa pod jménem širočina neb také bradatice. Podobných s-er užívají též tesaři kromě teslice čili dlabatky s ostřím napříč, tak jako u motyčky, úzké tesačky, dlouhé hlavatice č. oštěpačky kampovačky na začepování a j. Plťaři dělají díry do klad dlabačkou a podobně též koláři, truhláři, bednáři, pokryvači atd. užívají zvláštních s-er pro určité druhy práce. JPok.