Ottův slovník naučný/Rorýsovití

Ottův slovník naučný
Rorýsi	Rorýsovití	Rosa

Údaje o textu
Titulek:	Rorýsovití
Autor:	Bohumil Bauše
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 965. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Rorýsovití (Cypselidae), čeleď řádu svišťounů (Strisores) čítající as 70 druhů rozšířených po všem povrchu zemském. Rázem svým připomínají vlaštovky, od nichž však liší se hlavně: ocas má per rýdovacích 10, nikoli jako u vlaštovek 12, v křídlech jest 10 ručních a 8 ramenných, nikoli jako u vlaštovek 9 ručních a 9 ramenných. Štěrbina ústní sahá až pod zadní okraj oční, přední prsty jsou stejně dlouhé, střední prst není jako u pěvců nejdelší. Prsty jsou volné, drápky na nich velmi silné, nejkratší na zadním prstu, jenž obrací se ku předu. Od lelků, do téhož řádu náležejících, r. liší se špičatými křídly, tvrdším peřím, většinou černým, a útvarem nohy t. zv. připínavé. Nemohouť r. jako jiní ptáci na větvích seděti a se ve spaní udržeti, nýbrž připínají se v klidu neb spaní na kmenech, skalách nebo zdech, nebo vklouznou do štěrbin. Proto též r. po celý den od časného rána do soumraku jsou v pohybu vzduchem, požírají hmyz v letu, zvlášť brouky; jen zřídka přicházejí k zemi, sbírajíce i látku ke stavbě hnízda letmo neb na větvích stromů. Hnízda slepují slinou; tato hnízda stojí sice v celých koloniích pohromadě; ale o místa k hnízdění rozzuří se mnohdy urputné boje mezi ptáky svárlivými, ostrými drápy bojujícími, kteří dovedou touto zbraní hájiti se i proti ptákům větším. Mimo evropský rod rorýsů (v. t.) náleží sem Chaetura, Dendrochelidon a salangana (v. t.). Bše.