Ottův slovník naučný/Rorýsi

Ottův slovník naučný
Rorschbach	Rorýsi	Rorýsovití

Údaje o textu
Titulek:	Rorýsi
Autor:	Bohumil Bauše
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 964–965. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Rorýsi, ptáci z čeledi rorýsovitých (Cypselidae), z nichž nejznámější evropský druh jest r-ýs obecný (Micropus apus, Cypselus apus). Jest to pták původně as horský, kde hnízdil ve skulinách a slujích skalních; odtud přestěhoval se však do osad lidských, kdež hnízdí na vysokých budovách, věžích kostelních a pod. ve štěrbinách zdí a jiných skrýších. Místy stavějí se mu budky k hnízdění jakožto neúnavnému ničiteli hmyzu. Jest ptákem statečným a rvavým, jenž proti vrabcům i špačkům vydatně užívá drápků svých k obraně. Hnízdo, k němuž materiál sbírá letmo, jest ze slámy, peří, vlny a pod. věcí, které slinou slepuje. Koncem května nebo v červnu klade 3, zřídka 4 vejce čistě bílá. R. žijí pospolitě, létajíce v houfech, pronikavě křičíce své „skrí, skrí“. Mláďata, padnou-li při prvním svém vzletu k zemi, jsou ztracena, nemohouce zvednouti se opět. Staří jsou obratnější. Poletují celý den až do noci, živíce se jen drobným hmyzem v letu polapeným. Počátkem srpna, někdy již koncem čce vydají se na jih, neboť nezdrží se u nás nikdy déle tří měsíců, jen co vyvedou mláďata. Obývají i severní a střední Asii. Po Africe pozorován byl r-ýs až po Kapsko. R. má délku 16,5—18,5 cm, jest nahnědle černý s mdlým leskem kovovým, jen hrdlo jest našedivělé. Nožky a zobák jsou černé. Bše.