Ottův slovník naučný/Relikta
| Ottův slovník naučný | ||
| Religioso | Relikta | Relikviář |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Relikta |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 531. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Relikta (lat. relicta, z relinquere), „pozůstalá“, vdova; též pozůstalost. Odtud adj. reliktní: R. příspěvky (Reliktenbeiträge) slovou částky, jež (v Něm.) úředníci platí do fondů vdovských a sirotčích na zaopatření a pense svých pozůstalých čili reliktů. — Reliktní fauna či rel. zvířena viz Zvířena. — Reliktní jezera viz Jezera, str. 311a.