Ottův slovník naučný/Rabštýn
| Ottův slovník naučný | ||
| z Rabšteina | Rabštýn | Rabulista |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rabštýn |
| Autor: | Otakar Svoboda, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 11–12. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Rabštejn |
|
| Související články ve Wikipedii: Borová (Budeč), Havraní, Rabštejn (Janská), Rabštejn (Oskava), Rabštejn (Rabštejnská Lhota), Rabštejn nad Střelou |
|
Rabštýn: 1) R.[red 1] (Rabenstein), starobylé město v Čechách na př. bř. Střely, hejtm. Kralovice, okr. Manětín; 92 d., 36 obyv. č., 500 n. (1890), far. kostel Sedmibolestné Panny Marie, prvotně r. 1308 od Oldřicha Pfluga založený, byl r. 1787 úplně zbořen a vystavěn nynější, 1tř. čes. a 2tř. něm. obec. šk., špitál, pš., četn. stanice, 3 mlýny a výr. trhy. Opodál popl. dvůr Frauenhof a mlýn Nučice. Alod. panství (1018.23 ha) se zámkem, pivovarem a cihelnou drží rodina hr. Lažanských. Kdy a od koho R. na městečko povýšen a měst. erbem nadán, neznámo. Erb měst. (vyobr. č. 3429.): v červeném štítě spatřuje se heraldické zvíře se zadkem černého orla se zlatými drápy v dolní polovině a s předkem korunovaného českého stříbrného lva v polovině horní. Bývalý hrad, jehož nepatrné zříceniny lze spatřiti, byl původně zbožím královským; zastaven záhy pánům Pflugům zv. odtud z Rabšteina. Nadále pak R. zastavován na rozličné rody, konečně cís. Rudolf II. prodal jej dědičně (1578) Jaroslavu Libšteinskému z Kolovrat a Jiřímu z Kokořova. Z potomků Libšteinského svob. p. z Kolovrat Jáchym účastnil se odboje stavů čes. proti Ferdinandu II., začež jemu panství R. od král. komory vzato a prodáno (1622) Leonhartovi Helfridovi z Meggaru. V l. 1665—1715 seděli zde hr. z Pöttingu, od r. 1715—38 Fr. Jos. hr. Černín, Barbora Krakovská z Kolovrat a od r. 1748 nynější rodina hrabat Lažanských z Bukové. R. 1483 vystavěli zde pánové z Gutšteina klášter karmelitský, který r. 1583 vyhořel; na místě jeho při nynějším chrámu Páně vystavěl Šebestián hr. z Pöttingu klášter servitů, po jehož zrušení přenesena sem fara a škola. R. 1549 shořel zámek i celé městečko a po r. 1639 R. poněmčen. - 2) R.[red 2], Rabštýnek , Rabštejnek, ves t., hejtm., okr. a pš. Chrudim, fara Licibořice, 15 d., 120 obyv. č. (1900), čásť obce Lhoty pod R-em. Nade vsí ve výši 411 m n. m. vypínají se malebné zříceniny hradu kdysi Rabštein, později Rabštejnek nazývaného, z něhož se posud jediná místnost střechou pokrytá a staročeským nábytkem zařízená zachovala. R. založen byl koncem XIII. nebo poč. XIV. stol. Koncem XIV. stol. uvádí se jako majitel R-a Jan z Orle a Rabštýna; po něm r. 1404 držel R. Jetřich z Orle či Žestok[red 3]. Konc. XV. věku dostal se R. v držení Sigmunda Šárovce ze Šárova, čímž zboží rabštýnské se slatiňanským spojeno bylo. Avšak již po smrti Sigmundove obě zboží opět byla rozdělena a R. připadl Zdeňkovi ze Šárova. Po smrti tohoto koupila R. obec chrudimská; ježto však účastnila se vzpoury proti Ferdinandovi I., potrestána jest odnětím mnohých statků a mezi tím i R-a. Komora královská prodala R. Janu z Pernštejna, ale ten hned zase prodal ho Heřmanovi Lhotskému ze Zásmuk. Syn jeho Ctibor zapsal R. Jindřichu Fraňkovi z Liběchova, po němž R. a Slatiňany syn jeho Václav zdědil. R. 1575 koupil oba statky Mazanec z Frymburka. V té době byl již R. neobydlený. Zůstav spojen s panstvím slatiňanským, sdílel i osudy jeho, až konečně přešel v držení knížat z Auersperků. Ot. Svoboda.
3) R., ves na Moravě, hejtmanství a okres Dačice, fara a pš. Budeč; 23 d., 104 obyv. č. (1890).