Ottův slovník naučný/Poznaňsko

Ottův slovník naučný
Poznaně (z)	Poznaňsko	Poznatek

Údaje o textu
Titulek:	Poznaňsko
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 370. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Poznaňsko

Poznaňsko (něm. Provinz Posen), pruská provincie na východní hranici Německé říše, označovaná druhdy také titulem veliké knížetství Poznaňské, jest ohraničena na s. a sv. Západním Pruskem, na v. Ruskem a na j. Slezskem, kdežto západní její konec obklopen jest se tří stran Braniborskem. Má téměř tvar trojúhelníku, jehož základna na hranici německo-ruské má délku od ssv. k jjz. 189 km, výška pak od v. k z. 220 km, hranice východní měří úhrnem 320 km, jižní 410 km a severní 420 km, tak že má P. celkem 1150 km obvodu a 28.966 km² plochy. — Povrch provincie jest skoro úplně plochý a ze všech krajin Německa nejjednotvárnější. Se sev. spadá dosti příkře k údolí Noteče severoněmecká vypnulina, dosahující na území P-ka v kraji wyrzyském v Dębowé Góře výše 194 m. Ze Slezska zabíhají do P-ka některá pásma slezsko-braniborské zdviženiny, jejichž nejvyšším bodem jest Ostra Góra (247 m) u Ostrzeszowa v jihovýchodním cípu provincie. Vnitřek P-ka jest plošina vysoká průměrně 80 — 120 m n. m., v níž řeky a močály tvoří hlubší údoly. — Hlavní vodní tok provincie jest Varta, pravý přítok Odry, která vstupuje na poznaň. území pod rusko-polským městem Pyzdry při stoku s Prosnou, teče k z. až ke Śremu, kde obrací se k sev., načež nad městem Oborniki zahýbá k zsz., v kterémžto směru opouští P. u Skwierzyny po toku dlouhém 270 km a v celé této délce pro menší lodi splavném. Největší její pobočka jest v pravo Noteč, tekoucí P-kem v délce 330 km, splavná od Nakła a přijímající v levo Gonsawku a v pravo Rokitku, Łobzonku, Głdu a Drawu. Levý přítok Varty, Prosna, tvoří hranici s Ruskem, jiné její levé pobočky jsou: Lutynia a Obra, mezi nimiž pije řadu jezerních říček (Meszmka a j.), v pravo pak přijímá kromě Noteče Kopłu, Cybinu, Głownu a Wełnu. Na j. odtéká Orła s Dombrocznou do Barycze, přít. Odry, na sv. pak tvoří v délce 50 km hranici se Západním Pruskem Visla, přijímající zde Brdu (Brahe) se Sępólnou. — Četná, avšak malá jsou jezera, zaujímající úhrnem plochu 330 km² a tvořící skupiny, z nichž největší leží na horní Noteči, a odtud táhnou se podél ruské hranice k Vartě. Největší jest jezero Gopło na samé hranici u Inowrocławě, dlouhé 30 km, pod ním leží jezero Trłag, dl. 20 km, avšak úzké, při toku Wełny jest jez. Rogowo a j. — Velikou plochu pokrývají močály, z nichž největší jest Vartský v záp. cípu provincie, dlouhý 76 km a široký 12—15 km, Notečský, prostírající se po obou březích dolní Noteče, a Obřaňský, zaujímající 330 km², dl. 40 km a šir. 8 km, jímž vede řada průplavů. Veliká čásť půdy dříve močály témi kryté byla odvodněna a proměněna v úrodné pole a bujné lučiny. — Velikou dopravní důležitost má průplav Bydhošťský nebo Notečský, vedoucí z Noteče do Brdy skleslinou prostupující v šířce 6 — 8 km severní cíp provincie od z. k v., kterou protékala dříve Visla k z. Podobnou skleslinu tvoří i Obřaňský močál, kterým vede Obřaňský průplav, spojující Obru a Vartu. Jiných větších splavných průplavů není, za to však hojně jest umělých stok odvodňovacích ve všech velikých močálech. — Podnebí P-ka jest pevninské, drsnější a studenější, než bylo by lze v této zeměpisné šířce očekávati, za to však velmi zdravé. Průměrná roční teplota kolísá se mezi + 7,6 °C (v Bydhošti) a + 8 °C (v Poznani), ale v zimě klesává teploměr až na — 30 °C a padá mnoho sněhu. Léto jest teplé a podzim, který prodlužuje se často až do prosince, jest obyčejně mírný. Následkem nedostatku větších pásem horských a polohy provincie otevřené k rozsáhlým a suchým rovinám ruským roční výška srážek jest dosti malá, 50 — 52 cm.

Obyvatelů jest 1,888.055 (1900), t. j. 65 na 1 km², z nich 901.675 mužů a 986.380 žen, proti 1,828.658 obyv. r. 1895. Domácností je 339.921, obydlených domů 171.017, ústavů 1311 s 36.192 chovanci a osob jednotlivě žijících jest 20.014. Sňatků bylo r. 1896: 14.136, narození 80.132, úmrtí 43.144, tedy o 36.988 více narození než úmrtí, t. j. 20,1 na 1000 obyv.; vystěhovalo se r. 1897: 1560 osob. — Podle náboženství jest (1895) 1,227.197 katolíků, 561.201 evangelík, 221 jiného křesťanského vyznání a 40.019 židů. Evangelíci sídlí nejhustěji v severních a západních krajích pohraničních, nejřidčeji pak v krajích na horm Vartě. Židů má P. poměrně více než kterákoliv jiná země německá (2½ %), avšak v posledních letech neustále jich ubývá, zbytek pak soustřeďuje se víc a více v hlavním městě Poznani, kdežto na venkově početný i hospodářský význam židovstva silně klesá. Přičinily se o to polské peněžní ústavy i hospodářské spolky lidové, a jest to pro Poláky nejen hospodářským, nýbrž i národnostním úspěchem, neboť židé rychle a ochotně se poněmčují. V čele katol. církve jest arcibiskup hnězdensko-poznaňský, v čele evangelické pak konsistoř v Poznani. — V ohledu národnostním úřední statistika r. 1900 vykazuje v P-ku: 712.675 Němců proti 697.265 r. 1890 a 1,162.538 Poláků proti 1,047.409 r. 1890, počítaje v to i Mazury a Kašuby, 3842 os. jsou cizinci a jiné národnosti. Avšak ve skutečnosti jsou téměř všichni katolíci Poláci, z evangelíků pak jest veliký počet Mazurů, tak že skutečných Němců jest asi sotva ½ mill. osob. Ovšem evangeličtí Mazuři poněmčují se mnohem rychleji než katoličtí Poláci, tak že r. 1902 zanikl i novinářský jejich orgán »Gazeta Ludowa« nedostatkem hmotné podpory. Ostatně i úřední počet Němců poznaňských vzrůstá mnohem pomaleji než národnost polská. Vzrostl totiž počet obyvatelstva poznaňského v l. 1890 až 1900 o 7½ %, z čehož připadá na přírůstek polské národnosti 10½ %, německé však jen 3½ %, a to ještě do vzrůstu německého započítáni jsou němečtí osadníci, přišlí z jiných končin říše. Bez nich činil by přirozený přírůstek německý jen 1¾ %, kdežto v ostatním Prusku přibylo obyvatelstva o 15 %. Podle úředního sčítání jest přes 80 % Poláků v těchto krajích: wrzešeňském, jaroczynském, šrodském, západopoznaňském, szmigielském, košcianském, gostyňském, koźminském, pleszewském, odolanowském, ostřešovském, kępenském, žninském a witkowském, pod 20 % pak v krajích: międzyrzeczském, skwierzynském, chodziežském a městském kraji bydhošťském. Obyvatelstvo venkovské jest namnoze ryze polské, kdežto ve větších městech mají podle úředních dat vesměs číselnou převahu Němci. — Vzdělání obyvatelstva jest oproti ostatním krajinám Německé říše dosti nízké, neboť počet analfabetů mezi odvedenci z této provincie činí 15,2 ‰, kromě Záp. a Vých. Pruska nejvíce z celého Německa. Ze vzdělávacích ústavů jsou zde: král. paedagog. seminář, 15 gymnasií, 2 progymnasia, 3 reálná gymnasia, 24 střední školy, vyšší dívčí školy, 2 evang., 2 katol. a 1 smíšený ústav učitelů, 5 král. přípraven, 2 ústavy učitelek, přes 2400 veř. škol obecných s více než 300.000 žáky, 3 ústavy hluchoněmých, 1 ústav slepců, 2 školy hospodářské, 2 rolnické, 2 zahradnické a ovocnářské, 13 škol pokračovacích a 1 porodnická. V Poznani zamýšlí se zříditi něm. fakultu filosofickou a v Bydhošti něm. akademii hospodářskou, obě k sesílení německého živlu v P-ku. Potěšitelným úkazem pro kulturní život Polákův poznaňských jest přibývání jejich časopisů v provincii. Vychazíť zde 9 polských listů denně, 2 třikrát týdně a 2 týdně s úhrnem 95.000 předplatiteli. V samotné Poznani vychází 18 časopisů polských a 16 německých. Ústavy, sbírky a společnosti vědecké i vzdělávací soustřeďují se po výtce v Poznani (v. t.).

Na jednotlivé živnosti rozděluje se obyvatelstvo provincie takto: 59,4 % připadá na zemědělství, 20,l % na průmysl, 7,5 % na obchod a dopravu, 5,2 % na úřady a svobodná povolání, 1,9 % na osobní služby a 5,9 % obyvatelů jest bez určitého zaměstnání. Jest tudíž P. země převahou zemědělská, z jejíž půdy připadá 62,4 % na pole a zahrady, 8 % na louky, 3,7 % na pastviny, 19,8 % na lesy a 6,l % na domy, cesty, vody atd. V pozemkovém majetku převládají velkostatky, neboť všech 206.009 hospodářských statků provincie má 2,087.749 ha půdy, z čehož 1,089.542 ha (58,5 %) připadá na 2605 statků s více než 100 ha půdy, kdežto statky s 2 — 5 ha (23.678) mají celkem 76.687 ha, statky s 5 — 20 ha (41.125) mají úhrnem 434.883 ha a statky s 20—100 ha (12.638) měří dohromady 427.829 ha. Chudých rolníkův a zemědělských proletářů jest následkem toho přílišný počet, v čemž tkví příčina silného stěhování Poláků z provincie jak do ciziny, tak i do jiných krajin Německa. Půda jest obzvláště úrodná v nížinách Varty a Noteče a v odvodněných močálech, méně dobrá jest na hranici slezské a braniborské. Plodí zejm. hojně obilí, zvláště žita (603.918 t), ovsa (123.639 t), pšenice (104.978 t) a ječmene (94.479 t). Kromě obilí důležito jest i pěstování bramborův (2,562.955 t), pícnin (úhrnem 353.666 t a 549.810 t lučn. sena), cukrovky (1,180.770 t), cvikly (255.356 t), mrkve (81.786 t), brukve (60.811 t), luštěnin (21.872 t hrachu) a chmele (693 t). Žito zaujímá 581.354 ha půdy, oves 136.534 ha, pšenice 81.258 ha, brambory 256.972 ha, ječmen 88.960 ha a chmel (kolem Nowytomyśle) 1533,6 ha. — Vinařství provozuje se v jihozápadním cípu prov. u Babimostu, kde vinice zaujímají celkem 115 ha půdy a dodávají ročně 314 hl vinného moštu. — Lesy kryjí úhrnem 573.403 ha půdy, z čehož připadá 66.936 ha na lesy listnaté a 506.467 ha na jehličnaté. Lesy soukromé měří 377.970 ha, státní 174.024 ha a obecní 21.409 ha. Nejrozsáhlejší hvozdy, téměř výlučně jehličnaté, jsou na západní hranici mezi Vartou a Notečí a pak v kraji bydhošťském, kde připojují se k Tucholskému vřesovišti západopruskému. — Důležit jest i chov dobytka, jehož cena páčí se na ¼ milliardy marek. Zvláště vyniká chov ovcí na velikých statcích, ačkoliv od r. 1883 ubylo jich o 75 %,a počítá se jich 695.558 (1897). Znamenitý jest i chov koní, podporovaný hřebčinci v Sierakowě a Hnězdně, s 333 hřebci, jest jich celkem 249.609. Skot chová se nejvíce v krajích ležících při slezské hranici, úhrnem 836.869 kusův. Dále má provincie 665.102 vepře, 104.142 kozy a 99.181 včelní úl. — Poměry zemědělského majetku P-ka mají veliký význam i v ohledu národnostním, neboť germanisační snahy Pruska se strany vládni i soukromé obracejí se především na vykupování půdy z rukou polských a na její osazování německými osadníky. K úsilnějšímu provádění tohoto programmu zřízena zákonem z 28. dub. 1886 t. zv. osazovací kommisse (Ansiedelungscommission) se sídlem v Poznani, která má za úkol kupovati od Poláků statky, parcellovati je a prodávati výhodně německým osadníkům. Kromě prostředků, jimiž vládne tato kommisse, určeno r. 1902 pruskou vládou ještě zvlášť k témuž účelu 100 mill. mk. z fondu 250 mill. mk., stanovených na podporu německé kolonisace ve východních provinciích Pruska. Toto vyvlastňovací protipolské úsilí pruské, podporované tak mohutnými prostředky hmotnými, dosáhlo úspěchů nepopiratelně velikolepých. Kdežto v letech osmdesátých XIX. stol. bylo v P-ku téměř stejně půdy v rukou polských i německých (1,35 mill. ha, resp. 1,4 mill. ha), měli zde r. 1902 Němci již více než dvakráte tolik pozemků jako Poláci, totiž 1,186.564 ha proti 566.440 ha. Zvláště pro Poláky smutné jsou tyto poměry ve vládním obvodě bydhošťském, kde jest v rukou německých 689.276 ha a v polských jen 156.203 ha, kdežto v obvodě poznaňském jest 597.288 ha německých a 410.237 ha polských statkův. Zejména velkostatky přecházejí velikou měrou z rukou majetníků polských do majetku německého, kdežto statky drobné a městské nemovitosti zůstávají spíše v polském držení, které v tom ohledu dokonce se i zvětšuje. Tak v l. 1897—1900 přešlo 1910 malých usedlostí s 32.260 ha z rukou německých do polských, kdežto z polských do německých jen 158 usedlostí s 16.263 ha. Následkem toho udržuje, ba šíří se polská národnost na zemědělském venkově přese všecku poněmčovací činnost úřední i soukromou. — Naproti tomu průmysl a obchod P-ka jsou téměř úplně v rukou německých resp. židovských a pouze dělníci a zřízenci jsou národnosti polské. Ostatně průmyslová činnost jest v provincii rozvinuta dosti slabě a má jen v některých místech větší význam, zaměstnávajíc i s obchodem i dopravou 176.261 osobu. Nejdůležitější průmyslové závody jsou: lihovary (455 s roční výrobou 468.404 hl líhu), pivovary (146 s roč. výr. 632.892 hl piva), cukrovary (20 s roční výrobou 185.107 t cukru z 1,431.529 t cukrovky), strojírny, továrny na sukno, vozy, tabák a doutníky, mlýny a veliké cihelny. — Z užitečných nerostů dobývá se především sůl u Inowrocławě a Wapna (přes ½ mill. q ročně), pak sádra, vápenec, hnědé uhlí, železná ruda, rašelina aj. Hlavním předmětem obchodu jest obilí, vlna, dříví a jiné produkty zemědělské a lesnické, dále sůl a kamenné uhlí ze Slezska. Ku podpoře obchodního ruchu jest bursa v Poznani, obchodní komora v Bydhošti a Poznani, jakož i řada bankovních a zasilatelských závodů, hlavně v Poznani (v. t.) sídlících, a to jak německých, tak zvláště v poslední době i polských. Vysoký význam jak hospodářský, tak i národnostní mají pro poznaňské Poláky výdělková a hospodářská společenstva, jejichž rozvoj jest pro polský živel provincie jedním z nejpotěšitelnějších zjevův. První vznikla r. 1873, kdy bylo jich jen 43 se 7660 členy, 3,321.408 mk. směnečných půjček, 623.486 mk. základ. a 74.296 mk. reserv. kapitálu a 2,600.869 mk. deposit. Roku 1902 bylo jich již 134 s 57.266 členy, 48,151.082 mk. směneč. půjček, 8,275.867 mk. základ. a 3,249.324 mk. reserv. kapitálu a 42,248.506 mk. deposit. Veliký vliv na tento příznivý rozvoj měla poznaňská banka svazku společenstev, jež za předmět své činnosti má drobné podniky průmyslové, obchodní a rolnické. — Dopravě slouží několik dobrých vodních cest přirozených i umělých a dosti hustá síť železniční i silniční. Splavné řeky jsou zvláště Varta a Noteč, z průplavů dopravní důležitost má zejména Bydhošťský, jehož lodní ruch činí (1897) proti vodě 1125 lodí se 71.200 t a po vodě 675 se 17.000 t zboží, dříví plaví se po něm do 450.000 t. Železniční trati mají úhrnem délku 1991 km, až na 29 km jsou to vesměs státní dráhy pruské, hlavní z nich jsou: Berlín - Piła, Poznaň - Nový Štětin, Poznaň - Toruň, Vratislav - Poznaň, Frankfurt n. O. - Poznaň, Poznaň - Stargard, Poznaň - Kluczborek, Hnězdno - Olešnice a j. Silnice mčH celkem 4600 km. V Bydhošti a Poznani jsou železniční a vrchní poštovní ředitelství.

V ohledu správním rozdčluje se P. na vlád. obvod bydhošfský se 14 kraji (11.452 km² s 688.924 obyv.) a poznaňský s 28 kraji (17.514 km² s 1,199.131 obyv.); sídlem vrchního praesidenta jest Poznaň. V soudním ohledu tvoří provincie se západopruským krajem wałczským (Deutsch-Krone) obvod vrch. zemského soudu v Poznani se 7 soudy zemskými v Bydhošti, Hnězdně, Lešně, Międzyrzeczi, Ostrowě, Poznani a Pile. Báňské úřady podléhají vrchnímu báňskému úřadu ve Vratislavi, v Inowrocławi jest solní úřad. Vojensky přísluší vládní obvod bydhošťský k 11. a poznaňský k V. sboru armádnímu. Do říšského sněmu vysílá provincie 15 a do pruského 29 poslancův. — Znakem jest pruský černý orel ve stříbrném poli s korunou, zlatým žezlem a jablkem ve spárech a zlatými jetelovými lístky na křídlech, jehož náprsní korunovaný štítek má v červeném poli korunovaného stříbrného orla. Barvy zemské jsou od r. 1896 bílá, černá, bílá. — Hlavní město jest Poznaň, ležící téměř právě uprostřed provincie, větší města jsou ještě Bydhošť (52.154 obyv.), Inowrocław (26.140 obyv.), Hnězdno (21.661 obyv.) aj.

Uzemí provincie poznaňské příslušívalo za dob samostatné Polské říše k Velikému Polsku. Při prvém dělení Polska r. 1772 dostalo Prusko kraj na sev. od Noteče, jenž nazván notečský distrikt, při druhém dělení r. 1793 připadl mu zbytek nynějšího P-ka, k němuž při třetím dělení r. 1795 připojeno území podél Visly až k Varšavě, které s předešlým učiněno pruskou provincií Jižní Prusko. V l. 1807—15 příslušelo P. k velkovévodství Varšavskému, r. 1815 pak vráceno v nynějším svém rozsahu s titulem velkoknížetství Poznaňské Vídeňským kongressem Prusku. Tšr.