Ottův slovník naučný/Poznaň

Ottův slovník naučný
Poznámka	Poznaň	Poznaně (z)

Údaje o textu
Titulek:	Poznaň
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 368. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Poznaň

Poznaň (pol. Poznań, něm. Posen), hl. město pruské prov. Poznaňska a vládního obvodu poznaňského, samostatný městský kraj a pevnost 1. řádu, leží při ústí říček Bogdanky a Cybiny do Varty, přes niž vedou tu 4 hlavní mosty, 58 m n. m., na hlavních tratích Vratislav - Stargard, Frankfurt nad O. - P. (173 km), P. - Kluczborek (201 km), P. - Toruň (141 km) a na vedlejších tratích P. - Pila (96 km) a P. - Strzalkowo (67 km) pruských státních drah, skládá se ze Starého města a elegantního, teprve v minulém století vzniklého Nového města na levém břehu Varty a z předměstí Chwaliszewo, Ostrówek, Śródka, Zawade a Św. Roch na břehu pravém. Obyvatelů má P. 117.104 (1900), z nichž jest 73.710 katolíků, 37.404 evangelíkův a 5990 židů, mezi katolíky jsou jen asi 4000 Němců, ostatní jsou původem i smýšlením ryzí Poláci, kterých jest tudíž v městě jistě do 70.000, ačkoliv úřední statistika národnostní z r. 1895 vykazuje jich zde jen 35.022. Důležitým živlem jsou v P-i židé, noboť jest jich zde ze všech německých měst poměrně nejvíce, totiž 5,2 % veškerého obyvatelstva města, a nad to následkem svého značného majetku mají nepoměrně veliký vliv na záležitosti veřejné. Ze 60 členů městské správy jest 27 židů (mezi nimi i vrchní starosta města), 22 Němci a jen 11 Poláků, v obchodní komoře poznaňské jest z 38 členů 25 židův a jen 3 Poláci a rovněž tak převládají židé i v městské kommissi chudinské a jiných korporacích veřejných. Při tom však percento židovstva poznaňského v posledních desetiletích neustále a značně klesá, v l. 1870 až 1900 se 13 % na 5,2 %.

Město jest obklíčeno dvojím velikolepým opevněním. Vnitřní bylo zřízeno v l. 1827 až 1853 a skládá se ze 6 bašt a 6 valů, k nimž tvrz Winiary tvoří citadellu, se které jest krásný rozhled do okolí. Od r. 1876 tento pás opevňovací zesílen ještě kruhem 12 tvrzí vnějších. Zvláštní opevnění pak jest na pravém břehu Varty. — Ulice a náměstí, jež mají ovšem úřední názvy německé, jsou většinou pěkné, prostranné a zdobeny četnými krásnými budovami i pomníky. Zvláště mezi nimi vynikají: třída Vilémova, osázená kaštanovým stromořadím, veliká třída Jirchářská, Bedřichova, Viktoriina, Berlínská a j.; náměstí Vilémovo s bronzovým pomníkem lva, postaveným r. 1870 na paměť vojínů V. armádního sboru padlých r. 1866 u Náchoda, náměstí Královské s monumentální kašnou se sousoším Persea a Andromedy od Pfuhla z r. 1891, náměstí Dělové se sochou Viléma I., zřízenou r. 1889 na pamět vojínů padlých r. 1870 ve válce francouzsko-německé, dále náměstí Sapiehovo, Starý trh s pranýřem atd. Na hřbitově u kostela sv. Martina jest pomník Adama Mickiewicze, před kathedrálou pak pomník Kochanowského. Z procházek a zábavních mist nejoblíbenější jest dubový lesík zvaný Luisin háj, park Viktoriin a zoologická zahrada.

Chrámů katolických jest v P-i 14, evangelických 5, starokatolický 1 a 2 synagogy. Z těchto kostelních budov na prvém místě dlužno jmenovati kathedrálu, která po několika požárech v nynější podobě dostavěna r. 1775 s četnými náhrobky a t. zv. kaplí zlatou, vystavěnou r. 1842 nákladem šlechtického družstva a hrab. Ed. Raczyńského ve slohu byzantském, a ozdobenou mnohými drahocennými a uměleckými děly, zvláště bronzovým sousoším Měška I. a Boleslava Chrabrého od Raucha. Zmínky zasluhuje dále katolický farní chrám městský sv. Maří Magdalény, naleževší dříve jesuitům a vystavěný v l. 1661—1705 v bohatém slohu italského baroku, starobylý chrám P. Marie, obnovený r. 1859, evangelický chrám sv. Petra, vystavěný r. 1841 podle plánů Stülerových a j. — Ze staveb světských zvláště jsou pozoruhodny: radnice původně gotická, avšak po požáru r. 1536 přestavěná Battistou di Quadro ve slohu renaissančním, s 3 řadami arkád nad sebou a s barokovou hlavní věží, vystavěnou r. 1780, vys. 65 m, spojená s renaissančnim městským domem, dále nádherný palác Raczyńských s façadou, ozdobenou 24 korinthskými sloupy, v němž umístěna jest veřejná knihovna, palác Działyňských s bohatou sbírkou polských listin, královský zámek po požáru nově vystavěný s král. státním archivem a sbírkami dějepisné společnosti pro Poznaňsko, arcibiskupský palác, Bazar (největší polský hotel), krásné budovy bývalého kláštera Paní srdce Ježíšova, zrušeného r. 1875 a změněného na chudobinec, monumentální dům reálného gymnasia, městské divadlo, palác policejní, soudní, poštovní, evangelické konsistoře a m. j.

Ze vzdělávacích ústavů jsou zde: král. seminář paedagogický, polské gymnasium katolické, založené r. 1573 jako jesuitská škola, evangelické něm. gymnasium Bedřicha Viléma, založ. r. 1834, král. něm. gymnasium reálné z r. 1865 v budově darované městu radním Bergerem, střední škola chlapecká a dívčí škola měšťanská, 7 vyšších škol dívčích, mezi nimi král. škola Luisina nadání se seminářem učitelek, katolický kněžský seminář, škola stavebních řemesel, porodnická atd. Zamýšlí se zříditi zde filosofickou fakultu s 6 stolicemi, ovšem německou. Dále jest zde zemské museum se zemskou knihovnou, otevřené r. 1894, museum hrab. Mielzyńského se sbírkami polské společnosti přátel nauk, německé městské divadlo a polské divadlo se 7měsíční saisonou a 217 představeními do roka, německá historická společnost pro Poznaňsko, založená r. 1885, která má přes 1000 členův a vydává »Zeitschrift«, polská společnost lidových čítáren (r. 1901: vydání 12.545 mk. a příjem 12.053 mk.), společnost přátel nauk, která stipendiemi podporuje žáky škol vysokých (21.845 mk.), odborných (24.045 mk.) i středních (21.851 mk.) a má ročně přes 80.000 mk. důchodů, polytechnická společnost, umělecký spolek, státní archiv, veliká veřejná knihovna Raczyňských, darovaná r. 1832 hrab. Eduardem Raczyňským i s palácem městu, která má 50.000 svazkův a 360 rukopisů, jejíž polský ráz však porušen ustanovením německého úřednictva atd. Na západní straně města jest zoologická zahrada. Denních listů vychází v P-i 6, totiž německé: Posener Zeitung a Posener Tagblatt, a polské: Dziennik Poznański, Kuryer Poznański, Goniec Wielkopolski a Orędownik. — Dobročinné ústavy a zařízení jsou: nemocnice městská, židovská, Šedivých sester a diakonek, několik hospitálův a sirotčinců, 2 opatrovny, ústav hluchoněmých, dobročinný fond Garczyńských, provinciální družstvo požární atd. — Z úřadů sídlí v P-i vrchní praesidium Poznaňska, provinciální ředitelství finanční, vláda poznaňského obvodu, zemské hejtmanství, zem. úřady radní, král. ředitelství policejní, vrchní zemský, zemský a obvodový soud, komora pro záležitosti obchodní, vrchní ředitelství poštovní, král. ředitelství železniční, poštovní a telegrafní úřad I. tř., ústav pro pojišťování starobní a invalidní, osadní kommisse pro Poznaňsko, Západní a Východní Prusko, král. kommisse cejchovní, generální velitelství V. sboru armádního, velitelství 10. divise, 3 pěších, jízdné, dělostřelecké a četnické brigády, pevnostní inspekce, ředitelství dělostřeleckého skladiště atd. Konečně jest P. sídlem arcibiskupa hnězdensko-poznaňského, k jehož arcidiécési přísluší i biskupství chełmenské, metropolitní kapitoly, evangelického generálního superintendenta a konsistoře.

V ohledu průmyslovém vynikají zvláště závody, jež zabývají se zpracováním výrobků zemědělských, zvláště mlýny parní i vodní, pivovary a lihovary, dále továrny na stroje hospodářské, umělé hnojivo, tabák a doutníky, likéry, čokoládu, konservy, nábytek, vozy, lepenku, vatu, zboží měděné, zlaté a stříbrné. Řemeslníků jest 2080 s 5214 pomocníky, z nichž jest 1365, resp. 3686 Poláků. — Velmi čilý jest obchodní ruch města, jehož hlavním předmětem jsou plodiny zemědělské, zvláště obilí, brambory, pícniny a dobytek, pak i líh, hospodářské stroje a nářadí, vlna, dříví a pod. K jeho podpoře jest zde bursa, hlavní závod německé, Říšské banky, král. důchodová banka, provinciální, akciová banka a zemská banka, vesměs v německých rukou. Vedle těchto ústavů však zdárně prospívají i peněžní ústavy polské. Zvláště banka průmyslová, která měla r. 1901 obrat 37,855.674 mk. a rozdílela 9½ % dividendu, banka svazku výdělkových družstev s roč. obratem do 18 mill. mk. a banka rolnická se základním kapitálem ½ mill. mk. a ročním ziskem 76.666 mk. — Dopravě slouží v městě koňská dráha, pouliční dráha vedoucí od nádraží městem s odbočkou k zoologické zahradě a telefon, který spojuje P. také s Berlínem, Gdanskem, Královcem atd. Mimo to důležita jest i říční doprava po Vartě.

P. jest z nejstarších měst polských, které hrálo v bývalé říši Polské již za nejstarších dob důležitou úlohu, jsouc sídelním městem mnohých polských knížat a králů, zvláště Boleslava I., a od r. 968 také sídlem biskupským. R. 1005 sjednal zde magdeburský arcibiskup Tagino mír mezi německým králem Jindřichem II. a Boleslavem I., v XII. a XIII. stol. P. byla sídlem vévodů velkopolských, r. 1253 dostala magdeburské právo městské a byla jako královské město přímo podřízena polskému králi. Veliký rozkvět obchodní a průmyslový jeví se v XVI. stol., zvláště za posledních Jagellovcův, avšak ve stol. XVII. následkem náboženských třenic, válek, požárů, plenův a epidemií nastal úpadek takový, že koncem XVIII. stol. počet obyvatelů klesl na 12.000. R. 1793 P. připadla Prusku a učiněna hlavním městem provincie Jižního Pruska. Roku 1806 (11. pros.) sjednán zde mír mezi Napoleonem I. a kurfirštem Bedřichem Augustem Saským. V letech 1807—15 město příslušelo k velkovévodství Varšavskému, r. 1816 vráceno Prusku a stalo se hlav. městem provincie Poznaňska. V l. 1827—53 P. přetvořena v mohutnou pevnost, což zdárnému rozvoji jejímu bylo zvláště v poslední době na značnou újmu. Proto r. 1902 při návštěvě cís. Viléma II. čásť opevnění daná městu k disposici na jeho další rozšiřování. Tšr.