Ottův slovník naučný/Poznámka
Ottův slovník naučný | ||
Poznaky | Poznámka | Poznaň |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Poznámka |
Autor: | Antonín Zadina |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 367-368. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Poznámka, adnotace, v rak. právu knihovním zápis do hlavní knihy pozemkové skutečností právnických, které nemají sice povahy věcných práv nebo břemen, ale mohou podporovati úvěr pozemkový a veřejnost obchodu s nemovitostmi (s právy knihovními). P. slouží a) jednak k tomu, aby bylo lze poznati jisté poměry osobní, zvláště obmezenou způsobilost k právnímu jednání, jako: nezletilost, kuratelu, prodloužení moci otcovské nebo poručnické neb obecnou obmezenost v nakládání s jměním (vyhlášení konkursu); b) jednak k tomu, by se odůvodňovaly jisté účinky právní, které podle řádu soudu civil. a řádu exekuč. nebo knihovního s tím jsou spojeny, na př. p. posloupnosti knihovní (zamýšleného zcizení nebo zastavení, zamýšleného postoupení nebo vymazáni práva zástavního), p. postoupení knihovní přednosti (jiného mínění Randa, Eigentumsrecht, str. 435), p. přednosti zápisův, za které žádáno podle pouhých přepisův nebo podle listin, sepsaných v řeči jiné než v řeči soudní, p. »opovědí« a »odporů« v řízení týkajícím se upravení a doplnění knih pozemkových, p. hypotéky společné a nerozdílné (simultanní), p. výpovědi pohledávky hypoteční, p. podání žaloby hypoteční nebo žaloby o zaplacení zadržalých důchodů, p. rozsudku v případě § 40. ř. kn., p. zamýšleného odepsání částí těla knihovního, p. rozepře o výmaz vkladu pro původní neplatnost, pro promlčení nebo pro vydržení (nikoli také pro zaplacení, kompensaci nebo novaci a pod. a nikoli pro nároky žalobcovy jen obligační, na př. na základě trhu, směny, smlouvy a rozdělení atd., protože vypočtení případností v § 62 a si. ř. kn. jest taxativné), p. žaloby odporovací (§ 46 zák. ze 16. břez. r. 1884 č. 36 z. ř.), p. zavedení řízení dražebního, p. uděleného přiklepu při vnucené dražbě, p. hypotéky simultanní a jejího výmazu ve vložkách vedlejších, p. zamítnuté žádosti knihovní, p. podaného rekursu proti povolení vkladu nebo záznamu, p. exekuční dražby, p. žaloby o rozvázáni spoluvlastnictví (actio de communi dividendo) a rozsudku k ní vyneseného, p. nálezu vyvlastňovacího v moc práva vešlého a složení náhrady řízením vyvazovacím vyšetřené (§ 20 a 34 zák. z 18. ún. 1878 č. 30 z. ř.), p. vlastnosti fideikommissu a p. fideikommissní substituce.
Sem náležejí také zápisy a jich výmazy zavedené zák. o zakládání nových knih pozemkových a mající za účel vyznačení práv věcných (reálních), zejména vyznačení děleného vlastnictví v nadpise listu podstaty statkové (§ 7 odst. 4 zák. z. z 5. pros. 1874 č. 92 z. z.), vyznačení práv reálních na listě podstaty statkové a vyznačení obmezení, kterým každý vlastník podroben jest. Jiného názoru je Randa, který tato vyznačení pokládá za zvláštní druh zápisu knihovních, neprávem, protože § 8 ř. kn. mimo vklady, záznamy a p-ky nezná jiných zápisův knihovních.
Naproti tomu hledě k ustanovení § 20 a 73 ř. kn. nejsou již předmětem knihovního zápisu: p. napřed zaplaceného pachtovného nebo nájemného (§ 1102 ob. z. obč.), vzájemné pohledávky (§ 1443) a ceny odhadní.
P-ky knihovní zapisují se buď na listě podstaty statkové, buď na listě majetku, buď na listě závad, podle toho, čeho se týkají. Tak p. zamýšleného odepsání částí těla knihovního zapíše se na listě podstaty statkové (na listě A), p. substituce fideikommissní, nezletilosti, kurately, prodloužení moci otcovské neb opatrovnické a vyhlášení konkursu buď na listě majetku (na listě B), buď na listě závad (na listě C) podle toho, zda osoba, o niž jde, je vlastníkem statku či pouze věřitelem hypotečním, p. podané žaloby o výmaz pro původní neplatnost a pro vydržení: buď na listě majetku nebo na listě závad podle toho, zda jde o výmaz práva vlastnického či o výmaz práva zástavního, p. výpovědi pohledávky hypoteční a žaloby hypoteční na listě závad a pod.
Co do formy, ve které žádosti za povolení p-ky knihovní podány býti mají, ustanovuje § 52 ř. kn., že p. poměrů v § 20 lit. a), tamže uvedených a výmaz této p-ky učiní se na základě listin průkaz činících; listiny tyto budou vždy listinami veřejnými a ověření podpisu žadatelova není třeba. Co se týče případův uvedených v § 53 ř. kn., ustanovuje týž §, že podpis na žádostech musí býti ověřen. Pokud jde o ostatní případy, neobsahuje ř. kn. žádných ustanovení a sluší tudíž pro každý jednotlivý případ vyšetřiti, jaké formy hledě k ustanovením zákona o náležitostech žádostí za knihovní zápis se vyhledává. Zastupuje-li žádost sama listinu, na základě které zápisy knihovní pravidelně se povolují, je třeba, by podpis na žádosti byl ověřen. Tak zejména, žádá-li se za p-ku podané žaloby hypoteční, žaloby o zaplacení zadržalých důchodův, žaloby odporovací a žaloby o rozvázání spoluvlastnictví, rozepře zašlé a žaloby výmazné v žalobě samé; žádá-li se za povolení p-mek těchto na základě žalobních výměrův, tedy listin veřejných, není třeba, by podpis na žádosti byl ověřen. Totéž platí, žádá-li se za p-ku výpovědi pohledávky hypoteční soudem nebo notářem vysvědčené a za povolení ostatních p-mek, protože žádost opírati se bude vždy o listinu vkladnou, pravidelně veřejnou. O případech, ve kterých p. děje se z povinnosti úřadní, netřeba se zmiňovati.
Způsob zápisu p-ky v knize pozemkové jest buď formálný: »poznamenává se, že…« (na př. o jmění vyhlášen jest konkurs, že zaplacení pohledávky hypoteční se vymáhá žalobou a pod.) nebo neformálný, na př. vkládá-li se právo vlastnické nebo jiné pro osobu nezletilou nebo pod kurátorem stojící, nepoznamenává se tato osobní vlastnost oprávněného zvláštním zápisem p-ky nezletilosti nebo kurately, nýbrž vytkne se tím, že před jméno oprávněného položí se slovo: »nezletilého« (»nezletilé«), »šíleného« (»šílené«), »marnotratného« (»marnotratné«) a pod.; jinak ovšem, poznamenává-li se takový poměr osobní při právech osob, které v době původního zápisu v nakládání s jměním svým obmezeny nebyly nebo jejichž obmezenost teprve později vyšla najevo. Rovně neformálným jest zápis všech t. zv. vyznačení, které Randa prohlašuje za zvláštní druh knihovních zápisů.
Co do právního účinku p-ky knihovní sluší rozeznávati: P. poměrů v § 20 lit. a) ř. kn. uvedených není podmínkou a opominutí p-ky jich není překážkou právní působnosti poměrů těch. Účel a právní účinky p-ky povahy naznačené v odst. lit. b) § 20 cit. jsou rozličné, ale zřejmé ze zákonních ustanovení, týkajících se p-mek těch. P-ky ty působí vůči každému a nikdo nemůže se omlouvati neznalostí právních poměrů, takto v knize pozemkové vyznačených; výjimkou však exekuční prodej a vyvlastnění působí vůči každému, i když nejsou v knize pozemkové poznamenány, a opominutí p-ky takové, nařízené § 72 ř. kn. a § 20 zák. z 18. ún. 1878 č. 30 z. ř., nemá za následek platnost dalších zápisů proti dosavadnímu vlastníku. Za.