Ottův slovník naučný/Poklid

Ottův slovník naučný
Poklep	Poklid	Poklona

Údaje o textu
Titulek:	Poklid
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 24. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Poklid ve starém právu českém jest dobrovolné, od obou sporných stran smluvené odročení pře. Všehrd praví o něm (II. 15. 1.) toto: »Jestliže se póvodu i pohnanému nezdá pře jich, aby k sudu přišla, čekati mohu, sami mezi sebú p. učiniti do druhého sudu aneb do některého dne, dokudž páni na sudu sedie aneb dokud se jim zdá, a to kolikrát se jim koli zdá; neb páni bezděčně žádného k sudu netáhnu, ale tomu by rádi, aby se žádný (kdyby to mohlo býti) nesúdil.« P. zapisován byl do zemských desk při půhonu. Nedaly-li si strany p. zapsati a bylo-li na ně k soudu zavoláno, pozbyl půhon platnosti, byl vymazán a strany musily se znovu pohoniti. Dobře sluší od p-u rozeznávati hojemství (v. t.), odročení pře, povolené soudem pohnanému. – Podobný termin jako p. zná rak. civilní řád soudní z 1. srp. 1895 č. 113 ř. z. V §§ 168–170 jedná se o klidu řízení (Ruhen des Verfahrens). V § 168 se ustanovuje: »Strany mohou se shodnouti, aby řízení odpočívalo; dohodnutí takové jest účinné teprv od toho času, kterého oběma stranami soudu bylo oznámeno. S klidem řízení spojeny jsou právní účinky přerušeného řízení (viz Přerušení řízení), s tou výjimkou, že běh konečných lhůt nepřestává. Klid řízení má mimo to následek, že v řízení před vypršením tří měsícův od oznámení příslušného dohodnutí nemůže býti pokračováno.« Podle § 170 soud. řádu klid řízení nastává i tenkráte, když k roku pro ústní jednání položenému nedostaví se žádná ze stran, avšak jen »pokud by takové nedostavení podle předpisů soud. řádu nebylo bez účinku na postup rozepře«.