Ottův slovník naučný/Hojemství

Ottův slovník naučný
de Hojeda	Hojemství	Hojer

Údaje o textu
Titulek:	Hojemství
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 479. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Hojemství nazývala se ve starém českém právu (zemském i městském) lhůta povolená soudem žalovanému k tomu, aby se mohl připraviti k podání odpovědi na žalobu. Dle Všehrda (II. 14) jest h. »soudu a odpovědi pohnaného prodlení, ve kterémž by mohl mysliti, raditi se v přátelích, ve dskách, v nálezích, i jinde obrany, pomoci, rady i odporu hledati a se dobře proti svému žalobníku opatřiti a tak se uradě a opatře, teprv jemu odpovídati.« H. žádati směl žalovaný hned po přečtení žaloby; pustil-li se ve spor tím, že na žalobu počal odpovídati, ztrácel již právo žádati h. Celkem platilo pravidlo, že na větším zemském soudě se h. dávala (povolovala) pouze dvě; ten však, kdo byl pohnán k odporu nebo z nářku cti, musel přestati jen na povolení jediného h. Naproti tomu povolováno bylo při menším zemském soudu, při soudě komorním a purkrabském pouze h. jediné. (Sr. zříz. zem. z roku 1549 a 1564.) Původu (žalobci) žádné h. ovšem dáváno nebylo; »neboť ten má se všemi potřebami hotov býti.« V Koldínovi (A XLV) jest toto ustanovení o h.: »Obeslaný může h., to jest času k rozmyšlení na odpověď, od práva za propůjčení sobě požádati; kteréhožto h. právo soudcové jemu propůjčiti mají, a to v městech pražských do třetího dne, v jiných do dvou nedělí, nebyli-li by sváteční dnové anebo jiné slušné i hodné příčiny na překážku.« -dlc.