Ottův slovník naučný/Podolí
| Ottův slovník naučný | ||
| Podolen | Podolí | Podolí (země) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Podolí |
| Autor: | František Teplý, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1026–1027. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Podolí |
|
| Související články ve Wikipedii: 1) Podolí (Mnichovo Hradiště), 2) Podolí (Rožďalovice), Podolí (Kolinec), 9) Podolí I, 10) Podolí II, 11) Podolí (Prachatice), Podol, 15) Podolí (Vojkov), 16) Podolí (Ratibořské Hory), 18) Podolí (Praha), 20) Podolí (Jankov), 23) Podolí (Letovice), 24) Podolí (okres Brno-venkov), 25) Jemnice, 26) Podolí (okres Uherské Hradiště), 27) Podolí (Bouzov), 28) Podolí (okres Žďár nad Sázavou), 29) Podolí (okres Vsetín), 30) Podolí (okres Přerov), Podolí (Borač), Podolí (Mohelnice) |
|
Podolí: 1) P., ves v Čechách, hejtm. Mnich. Hradiště, okr., fara a pš. Bělá pod Bezd.; 166 d., 1133 ob. č. (1890), 2tř. šk., pš., 4 mlýny, výroba suken a bavln. látek, opodál popl. dvory Dvůr Panin a Paterov. –
2) P., ves t., hejtm. Jičín, okr. Libáň, fara a pš. Rožďalovice; 26 d., 161 ob. č. (1890). –
3) P. (Podolen), víska t., hejtm., okr., fara a pš. Kaplice; 3 d., 16 ob. n. (1890). –
4) P., ves t., hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Běšiny; 18 d., 149 ob. č. (1890), mlýn a opodál kosteliště a samota sv. Bartoloměj. Alod. statek (100,49 ha) se dvorem a pivovarem drží Václav Webr. –
5) P. (Unter-Haiming), ves t., hejtm., okr. a pš. Krumlov, fara Svéraz; 12 d., 69 ob. n. (1890). –
6) P., víska t. u Bohumilic, hejtm., okr., fara a pš. Ledeč; 7 d., 40 ob. č. (1890), továrna na lepenku. –
7) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Mělník; 96 d., 816 ob. č. (1890), pivovar, uměl. mlýn a olejna. –
8) P. Podol, ves t., hejtm. Nové Město, okr. Opočno, fara Vys. Újezd, pš. Třebechovice; 9 d., 59 ob. č. (1890). –
9) P., ves t., hejtm. a okr. Písek, fara a pš. Bernartice; 60 d., 401 ob. č. (1890), 3tř. šk., čásť obce Rastavy. Na zdejší tvrzi seděl r. 1360 panoše Jan z Podolí, spolupatron kostela v Ratajích. Čásť vesnice náležela k arcibisk. panství vltavotýnskému již r. 1379. Jan PodoIec z P., syn Ješka řeč. Stolička, dal záduší ratajskému 1 ½ kopy č. gr. r. 1369. Na pusté tvrzi podolské hospodařili r. 1477 Václav a Oldřich Bechyňové z Lažan, kteří měli dědiny ve Lhotě, Borovanech, Ratajích a něco v Bernardicích. Z rodu Bechyňů vypadla polovice zboží r. 1604 po smrti Petra B. z Lažan veřejnou dražbou na Annu Puchfelderovou rozenou Zelingerovnu z Hennersdorfu, jež r. 1606 prodala ji Theofilu Krystekovi (Cristecius), rektoru jesuitské kolleje v Praze. Témuž propustil r. 1623 Oldřich Bechyně druhou půlku. Od té doby zapadlo P. se statkem bernardickým do panství opařanského. Fr. Teplý. –
10) P., ves t., hejtm. a okr. Písek, fara Radobytce, pš. Čížová u Písku; 22 d., 152 ob. č. (1890), ložisko dobrého jílu. Na svobodném dvorci vládl kolem r. 1405 Beneš z Podolí a bratr jeho Mikuláš Volyňský, měšťan písecký. Ve stol. XV. připadla první půle k Varvažovu, druhá k Drhovli. Fr. Teplý. –
11) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Prachatice; 21 d., 106 ob. č., 9 n. (1890), 1tř. šk. čes. a 1tř. něm. šk. (vydrž. Schulvereinem). –
12) P., osada t., hejtm. Sedlčany, okr. Sedlec, fara a pš. Jistebnice; 16 d., 87 ob. č. (1890) a opodál popl. dvůr Ludvíkov. –
13) P., víska t., hejtm. Sedlčany, okr. a pš. Votice, fara Janovice; 2 d., 37 ob. č. (1890), popl. dvůr a hájovna. –
14) P., ves t., hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Šlapánov, pš. Jankov; 14 d., 128 ob. č. (1890), rustikální dvůr a samota Mouřenín. –
15) P., ves t., hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Vojkov, pš. Kosová Hora; 14 d., 97 ob. č. (1890), dva mlýny. –
16) P., ves t. na Chotovinském potoce, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Ratibořské Hory; 24 d., 208 ob. č. (1890), mlýn. P. bývalo samostatným statkem, kolébkou Čáslavů z Podolí, kteří zvali se tak podle praotce Čáslava, známého z r. 1452. K r. 1520 seděli zde Měděncové z Ratibořic, po Janu Podolském z Olbramovic (1504). Jan Měděnec prodal P. r. 1542 Zdeňkovi z Malovic na Chýnově. Týž sice r. 1544 směnil podolskou tvrz za Dvořiště s paní Mandalenou ze Chřenovic; ale když ona některé podmínky splniti nemohla, vzal statek r. 1551 zpět a přivtělil jej trvale k Chýnovu. Fr. Teplý. –
17) P., ves t. na pr. bř. Jizery a na železniční trati Bakov-Turnov, hejtm. a okr. Turnov, fara Loukov, pš. Svijany-P.; 35 d., 268 ob. č. (1890), telegraf. stanice a mlýn a přádelna bavlny. Památné krvavou noční bitkou 26. čna 1866, jež Prusům uvolnila čáru pojizerskou. –
18) P., obecně Podol, far. ves na pravém bř. Vltavy pod posvátným Vyšehradem, hejtm. a okr. Král. Vinohrady, pš. Pankrác; 110 d., 1854 ob. č. (1890), s Dvorci 187 d., 3515 obyv. č., 13 n., 6 ciz. (1900), starožitný kostel sv. Michala archanděla ze XIII. stol., šk. o 10 tř., průmyslová pokračovací škola, zastávka parníků, čtvery vápenice (v nichž se vyrábí též hydraulické vápno, zvané »podolské«, a portlandský cement), cihelna, továrny na dlaždice, falcované tašky z cementu, fermeže, oleje a tuky, čistírna peří, pražská a vinohradská vodárna. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva je zelinářství a zahradnictví. Výletní místo Pražanů. Osady okolo Vyšehradu náležely knížatům českým. P. v listinách poprvé se připomíná r. 1222; tehdy měla kapitola vyšehradská v P. dvůr a přívoz. Po bitvě na polích pankráckých (1421) měšťané Starého města vzali ve své vlastnictví ves P. s Dvorci popl., vinice, chmelnice a pole, jež dosud drželo proboštství pražské a záduší vyšehradské. Roku 1547 Ferdinand I. konfiskoval P. a Dvorce měšťanům staroměstským a daroval obé klášteru zbraslavskému. Před r. 1600 klášter prodal P., načež jmenuje se pánem gruntu vsi P. a Dvorců Jakub Granovský z Granova. (Srv. Pol. a škol. okres vinohradský, Praha, 1898, str. 128). –
19) P. (Padol), ves t., hejtm. Žamberk, okr. Rokytnice, fara Vel. Uhřinov, pš. Vel. Zdobnice; 31 d., 181 ob. n. (1890). –
20) P. popl. dvůr, pivovar a lihovar t., hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara Hrádek, pš. Načeradec. Stávala zde tvrz, kdysi sídlo majetníků statku načerackého. Tvrz přeměněna na špejchar, který r. 1854 zbořen. –
21) P. Bílé viz Podol 5). –
22) P. Vápenné viz Podol 6).
23) P., ves na Moravě, hejtm. a okr. Boskovice, fara a pš. Letovice; 34 d., 180 ob. č. (1890). –
24) P. (Kritschen), ves t., hejtm. a okr. Brno, fara Šlapanice; 148 d., 1007 ob. č. (1890), 3tř. šk. ob. a pokrač. hospod., fil. kostelík, pš., záložna a mlýn. Panství P. s Velešovicemi, Komárovem a Mokrou má 699 ha polí; náleží k němu zámek, dvůr pivovar a sladovna, majetek král. dom. kapituly v Brně. P. příslušelo ke klášteru zábrdovskému r. 1237, načež rozděleno bylo ve dva díly, z nichž jeden koupila kapitola sv. Petra v Brně, jiný drželi vladykové z Lelekovic. – Ves povstala ze dvou osad: Křičně (připom. se r. 1386) a P., které se v XV. stol. spojily. Nedaleko stávaly zaniklé vsi Vážany a Želovice. Nalezeny tu starobylé nástroje kostěné. –
25) P., ves t., hejtm. Dačice, okr., fara a pš. Jemnice; 208 d., 1111 ob. č., 57 n. (1890), hřbit. kostel sv. Jakuba. P. jest předměstí města Jemnice. –
26) P., ves t. při řece Olšavě, hejtm. a okr. Uh. Hradiště, fara Derfle, pš. Kunovice; 112 d., 535 ob. č. (1890), 1tř. šk., mlýn, vinařství a rolnictví. Ves trpí povodněmi. Připomíná se r. 1421, kdy byla majetkem kláštera velehradského. –
27) P., ves t., hejtm. a okr. Litovel, fara a pš. Buzov; 42 d., 322 ob. č. (1890). –
28) P., ves t., hejtm. a okr. Nové Město, fara a pš. Hor. Bobrová; 32 d., 163 ob. č. (1890). –
29) P., ves t., hejtm. a okr. Valašské Meziříčí, fara Loučka, pš. Bránky; 63 d., 380 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk. Deskový statek drží Otto Mesenský. –
30) P., ves t., hejtm., okr. a pš. Přerov, fara Domaželice; 32 d., 171 ob. č. (1890). –
31) P., ves t., hejtm. a okr. Tišnov, fara Lomnice, pš. Doubravník; 17 d., 114 ob. č. (1890). –
32) P., předměstí Mor. Budějovic t., hejtm. Znojmo; 109 d., 693 ob. c., 48 n. a 7 jiné nár. (1890). –
33) P. Hrubé n. Veliké (Gross-Poidl), ves t., hejtm. Zábřeh, okr. a pš. Mohelnice, fara Vyšehoří; 41 d., 263 ob. n. (1890). –
34) P. Malé, Podolíčko (Klein-Poidl), ves t., hejtm. Zábřeh, okr. a pš. Mohelnice, fara Vvšehoří; 23 d., 158 ob. n. (1890).
35) P., ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Opava, fara a pš. Hradec u Opavy; 132 d., 1018 ob. č., 157 n. (1890), na hřbitově kaple sv. Jakuba s hrobkou potomků rodiny Lichnovských; 4tř. škola a útulna pro sestry III. řádu sv. Frant. Seraf. s industr. školou, pila a dva mlýny (1 uměl.). K obci náležejí skupiny chalup u Kajlovce a za mostem.