Ottův slovník naučný/Podlaha Antonín

Údaje o textu
Titulek: Podlaha
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1013. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Antonín Podlaha

Podlaha Antonín, spis. čes. (* 1865 v Praze). Absolvovav gymnasium věnoval se studiu práv a později bohosloví. Byv r. 1883 vysvěcen na kněze, pobyl nějaký čas v duchovní správě, načež r. 1891 jmenován byl adjunktem bohoslovecké fakulty a supploval r. 1893–94 stolici biblického studia a semitských jazykův. R. 1894 povýšen na doktora bohosloví. R. 1895 jmenován byl professorem náboženství při c. k. vyšším gymnasiu na Novém městě Pražském a r. 1896 praefektem akademie hr. Straky, načež r. 1899 professorem náboženství při c. k. reálce na Malé straně. Od r. 1901 jest zároveň docentem dějin umění v kn. – arc. semináři pražském. Pracuje v oboru českých dějin uměleckých, literárních a církevních. Vydal:. Soupisy památek historických a uměleckých okresu Sedlčanského (1898), Milevského (1898), Mělnického (1899), Rokycanského (1900), Příbramského (1901) a Karlínského (1902); dále vydal společně s Ed. Šittlerem Album Svatojanské (1896), Album Svatovojtěšské (1897), Poklad Loretánský (1901) a Poklad Svatovítský (1902); společně s drem I. Zahradníkem Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby král. Českého z počátku XVII. století. Ve »Věstníku Král. společnosti nauk« uveřejnil pojednání: Hammerschmidova Historia Pragensis; Missie P. Diriga v horách Krkonošských vykonaná r. 1679–80 a Ein deutsches Theaterspiel aus dem Jahre 1662. V »ČČM.« uveřejnil řadu Oprav a doplňků k životopisům starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii (1888–1902). Přeložil franc. spis F. Vigourouxův »Bible a nejnovější objevy v Palestině, Egyptě a Assyrii« (5 svazků) a F. Duilhé de Saint-Projet »Apologie víry křesťanské na základě věd přírodních«. Přispívá do »Památek archaeologických«, »Methoda«, »Sborníku hist. kroužku«, »Časop. katol. duchovenstva«, »Č. Lídu« a j. Od r. 1899 rediguje časopis »Obrázková Revue« a od r. 1894 společně s drem Tumpachem »Vzdělávací knihovnu katolickou«.