Ottův slovník naučný/Podhajský

Ottův slovník naučný
Podháj-Lišno	Podhajský	Podhalané

Údaje o textu
Titulek:	Podhajský
Autor:	František Zákrejs, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1004–1005. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Podhajský: 1) P. Vincenc, lékař a spis. čes. (* 1837 v Poličce). Lékařská studia absolvoval na vídeňském Josefinum, kdež byl r. 1863 povýšen na doktora lékařství, načež se stal nadlékařem při zákopnickém pluku ve Veroně. R. 1866 prodělal v Mantově, pak přeložen byl do Kremže, kdež r. 1885 jako štábní lékař vstoupil do výslužby a věnoval se priv. praxi lékařské. Roku 1901 usadil se v Olomouci. Velmi záhy počal býti literárně činným a psal četné dopisy, feuilletony, články situační, úvahy politické do rozmanitých časopisův i listů politických, jmenovitě do Mikovcova »Lumíra«, do »Národa«, »Národních Listů«, »Vojenských Listův« a »Moravské Orlice«. Zvláště horlivě přispíval do »Časopisu lékařů českých« lékařskými pracemi původními, dopisy a pak pod rozm. značkami a pseudonymy úvahami i zprávami »z kruhů vojenských lékařů«, kteréž téměř veskrze pocházejí z jeho péra. Z odborných jeho článků sluší jmenovitě uvésti: Uťatý, přišitý a přirostlý nos (»Časop. lék. čes.«, III., 1864); Dům nalezenců ve Veroně (t., V., 1866); O vědecké literatuře slovanské vůbec a o lékařské zvláště (t., V., 1866); O otvírání mrtvol (t., VIII., 1869); Případ zvláštního ozubí (t., XV., 1876); Neštovice zákony se řídí (t., XVIII., 1879, též něm. ve »Wiener Klinik«); Prudké osutiny se jistými zákony řídí (t., XXI., 1882); Zdravotnictví vojenské v XVII. stol. (t., XXII., 1833); Samovraždy, samovražedné pokusy a zmrzačení v c. k. vojsku (t., XXVIII., 1889); Slovo k publikaci prof. Kocha (t., XXIX., 1890, prvý skeptický článek u nás o Kochově methodě léčení protituberkulosního); O zúmyslných sebepoškozeních v c. a k. vojsku v obdobích posledních 25 let (t., XXXX., 1901). Četné jeho články z kruhů vojenských lékařů týkaly se hlavně organisace vojenské služby zdravotní. Z téhož oboru také jsou články Ambulance, Armádní choroby a Baráky v Ottově Slovníku Naučném.

2) P. Josef dr. filosofie (* 1838 v Mladé Boleslavi – † 1873 t.). Vystudovav gymnasium, se zálibou věnoval se vědám přírodním, mathematice a zejména filosofii na universitě pražské, kde byli s drem Dastichem nejlepšími žáky prof. Zimmermanna a Volkmanna. Po studiích universitních působil na středních ústavech v Čechách a naposled byl professorem ve svém rodišti. O nevšedním nadání a píli svědčí uveřejněné články: O pudu zvířecím (»Osvěta, 1872); O povšechném vývoji ústrojenstva (»ČČM.«, 1872–73); Řeč co svrchovaný zjev ruchu životního (Progr. gymn. v Ml. Boleslavi na r. 1872). Několik vědeckých prací zanechal v rukopise.

3) P. Vincenc, paedagog čes. (* 14. led. 1840 v Poličce), reální školu absolvoval ve svém rodišti, učitelský ústav v Hradci Králové. Dráhu učitelskou nastoupil 1. srpna 1859 na dívčí škole v Chrudimi, pak byl učitelem v Poličce. Roku 1869 zvolen ředitelem vyšší dívčí školy v Domažlicích, pak učitelem na nižší reálce v Poličce, na níž za nedlouho ustanoven byl ředitelem, jímž zůstal když později přeměněna byla ve školu měšťanskou. Mimo svědomitou péči o školu byl v Poličce činným ve všech spolcích humanních. Byl členem obecního zastupitelstva, jednatelem správního výboru školy tkalcovské v městě, knihovníkem obecní knihovny při tamní měšťanské besedě, jednatelem hospodářského spolku okresu poličského, jednatelem musejního spolku »Palacký«, který na jeho popud byl založen; po 11 let byl venkovským jednatelem Umělecké Besedy v Praze. Roku 1871 byl na školské výstavě v Záhřebě (v Chorvatsku), pobyl v Terstu, Benátkách; r. 1873 pobyl delší čas na světové výstavě ve Vídni; r. 1878 dojel si na světovou výstavu do Paříže. Cestopisy uveřejnil v časopisech »Škole a životě« a v »Komenském«. Roku 1883 ustanoven byl okr. školním inspektorem škol. okr. rychnovského a žamberského, r. 1392 školního okr. smíchovského, později kladenského, r. 1894 škol. okr. král. vinohradského, kde dosud působí. Roku 1872 vydal Krasopisné vzory pro školy a dům: Písmo latinské (sešit I.), německé (seš. II.), francouzské (ses. III.); Písmo latinské vyšlo ve 2. vydání; r. 1883 u Farského vlastním nákladem Písmo okrouhlé (schváleno zem. šk. radou pro obecné a měšť. školy); menší jeho práce roztroušeny jsou po časopisech. Zs.

4) P. Josef, architekt čes. (* 1858 ve Vys. Mýtě). Studoval reálku v Litomyšli, pak ve Vídni na vysoké škole technické. Odbyv zkoušky státní vstoupil na akademii výtvarných umění tamže a navštěvoval tu v l. 1883 až 1886 odbornou školu pro středověkou architekturu; absolvovav ji dostal stříbrnou medailli Fügerovu. Kromě toho vzdělal se cestami po Německu, Hollandsku, Belgii, Italii a Dánsku. Prakticky činný byl ve Vídni, kdež r. 1889 získal koncessi stavitelskou pro Vídeň; nemoha však žádné stavby získati, oddal se činnosti učitelské na českých školách průmyslových v Plzni (1900 a 1901) a pak v Praze. Z velmi četných jeho návrhů stavitelských uvádíme návrh na zemské museum v Praze, jenž došel čestného uznání (1883), návrh radnice pardubické, měšťanské besedy pražské, záložny českobrodské, divadla plzeňského, Živnostenské banky v Praze (zaň obdržel polovinu I. a II. ceny), průchodního domu »u Klíčů« v Praze III. (poctěn I. cenou), chemického ústavu c. k. čes. university a návrh regulace Josefského nám. a Malé strany pražské. Provedeny byly jeho stavby ve Vys. Mýtě (soukromé domy. a tělocvična), v Plzni (tělocvična), ve Vojenicích (přestavba kostela), v zámku kopidlanském (zimní zahrada), na národopisné výstavě v Praze (slezský statek, chalupa jaroměřská, 5 domův a věž v Staré Praze, budova pro průmysl, panorama, pavillon cukrovarnický), v Praze (soukr. dům na nám. Havlíčkově), na Grintovci v Korutanech (turistická chata česká) a j. Veřejně činný byl za výstavy národopisné (1895) a za výstavy architektury a inženýrství v Praze (1898), dále jako člen ankety k vypracování staveb. řádu pro Prahu a jako zástupce v zkušební kommissi ke zkoušení stavitelů při pražském místodržitelství. Na obou výstavách vyznamenán diplomy a medaillemi. Publikace své uveřejňoval v »Technickém obzoru«, v listech »Der Architekt« a »Wiener Bauhütte«. Krom toho sepsal učebný text pro vyšší prům. školu o stavitelství (pro 3. a 4. ročník) a o stavebním hospodářství.