Plesiosauria (Sauropterygia), plavnoještěři, podtřída fossilních, mesozoických vodních plazů (v. t.) podivného tvaru těla. Měli veskrze dlouhý krk, hlavu malou, krátký a statný trup, nepříliš dlouhý ocas, končetiny po většině v podobě ploutví a kůži lysou. Délka těla byla různá; známe P. zdéli jen 20 cm, ale také 2–5 m. Lebka připomíná skoro cranium starších fossilních krokodilův a také trochu lebku Hatterie; má však jediný oblouk skráňový, pak velikou jámu spánkovou, úzké temeno s otvorem temenním (foramen parietale), vnější otvory nosové oddělené, před orbitami, v nichž schází kruh kostěných destiček sclery, vnitřní (choany) dosti daleko v předu, patro celistvé, kosti křídlové (pterygoidea) prodloužené často až ke kosti radličné (vomer), kosť čtvercovou (quadratum) nepohyblivou, hořejší čelist větší než mezičelistí (praemaxillare) a četné kuželovité, zašpičatělé zuby v alveolách. Obratle jsou platycoelní nebo málo dvojduté; kosť křížová (sacrum) jest složena z 1–2 obratlů. Silná žebra mají jednoduchou hlavici, ale u žeber krčních jest její rozpoltění alespoň naznačeno. Také »břišní« žebra mají P. Kosť prsní (sternum) schází; není tu tedy »pravých« (sternálních) žeber. Pásmo lopatkové jest složeno z velikých a plochých korakoidů, z lopatky s dorsalním výčnělkem, ze dvou kostí klíčních (clavicula), před nimiž jest liché episternum (interclaviculare); z obou posléze jmenovaných kostí však někdy clavicula srůstá s episternem (na př. Pliosaurus) nebo jsou všelijak redukovány obě (zejména Cimoliosaurus). Ostatně bývají zbylé tak části pásma palatkového různo vykládány. Pánev složnoe ze štíhlé kosti kyčelní (os ilei), k níž ventrálně druží se veliká, plochá kosť stydká (os pubis) a užší kosť sedací (os ischii). Končetiny jsou čtyři, pětiprsté, úpravy podle hlavních skupin plavnoještěrů dvojí. P. dělíme totiž ve 2 řády; I. Nothosauri měli končetiny k chůzi zařízeny, v nich dlouhé párové kosti trubicovité (radius a ulna; tibia a fibula) a v prstech nanejvýše po 5 článcích. Sem náležejí rody Nothosaurus Münst. (na př. N. mirabilis Münst., zdéli 3 m, z lasturnatého vápence, Bayreuth), a Lariosaurus Cur. (20 až 90 cm); Perledo). – II. Plesiosauri měli končetiny ploutvovité se zkrácenými párovými kostmi prve jmenovanými a četné články v prstech (hyperfalangie). Sem náleží především rod Plesiosaurus Conyb., poprvé r. 1821 u Bristolu nalezený. Tělo bylo 2 až 5 m dlouhé. Malá lebka měla čenich krátký, kosti čtvercové nazad posunuty, tak že činí zadní postranní cípy lebky, obě větve dolejší čelisti v dlouhé symfysi spojeny; z ostrých, oblých a štíhlých, podél ryhovaných zubů jsou přední největší. Krk byl velmi dlouhý; ze 24–41 obratlů mezi lebkou a ocasem bývá i polovina obratli šíjovými, jež kromě 2 prvých mají žebra nejprve distálně porozšířená, ale dále podobná zakřiveným, štíhlým žebrům trupu. Ocasních obratlů bývá 30–40; přední mají dolejší oblouky (»chevrons«). V pásmu lopatkovém episternum neschází; kosti klíční jsou zřídka o sobě vyvinuty (P. laticeps Ow.), obyčejně s episternem srostlé nebo zcela redukovány. Kosť ramenní (humerus) jest na proximálním konci zakulacena a tlustští, než uprostřed, na distálním konci ještě více rozšířena a zploštělá; zápěstí složeno z 6–8 carpalií ve 2 řadách, záprstních kostí jest 5 a prsty mají také až po 8–9 článcích. Zadní končetiny jsou podobné úpravy, ale statnější; jen kosť kyčelní (femur) bývá štíhlejší, než kosť ramenní. Rod P. (P. dolichodeirus Conyb., P. laticeps Ow. a j.) náleží jen liasu; nalezen v Anglii, Lucembursku a j. Z týchž vrstev známe ještě r. Eretmosaurus Seeley. P. mladších vrstev jurských a z útvaru křídového klade Lydekker k rodu Cimoliosaurus Leidy (emend. Lyd.). Ten měl v pásmu lopatkovém jen korakoidy a lopatky, symfysi obou větví dolejší čelisti krátkou a zuby přední nebyly větší zadních. Nejznámější druhy: C. cantabrigiensis Lyd., C. Bernardi (Ow.), C. Valdensis Lyd. a C. planus (Ow.) z křídového útvaru v Anglii, Francii, v Německu a Rusku. I v Australii a na Novém Zealandě nalezeny druhy tohoto rodu. Jemu náležejí asi i články prstů z teplických vrstev našeho útvaru křídového. Obrovití plazi tohoto řádu, r. Pliosaurus Ow., měli poměrně kratší krk a v kruhu lopatkovém kosť klíční (clavicula) srostlou s lopatkou, pak korakoidy i episternum. Rod P. nalezen v mladším útvaru jurském; P. brachydeirs Ow. měl lebku zdéli 1,2 m a přední zuby až 3 dm dlouhé. Posléze náleží sem i rod Polyptychodon Ow., z něhož popsány Owenem především charakteristické zuby, zdobené na koruně četnými podélnými lištnami emailu, pak fragmenty čelisti, lebky, žeber a těla obratlů z křídového útvaru v Anglii. U nás nalezeny v bělohorské opuce zuby a fragmenty sanice druhu P. interruptus Ow. a v »trigoniových« vrstvách křídového útvaru u Zámostí (u Mladé Boleslavě) úlomek lebky se zuby téhož druhu, chovaný ve sbírkách Musea král. Českého. Jako zvláštní skupina p-ií bývají uváděni Pistosauri; v lasturnatém vápenci v Německu nalezeny posud jen lebky (25 cm) druhu Pistosaurus grandaevus (H. v. Meyer). – Literatura: K. A. Zittel, Palaeozoologie, III. Bd. (Mnichov a Lip., 1887–90); tu také citována obsáhlá literatura starší. O našich fragmentech viz: Dr. A. Fritsch, Die Reptilien u. Fische der böhm. Kreideformation (Praha, 1378); Dr. A. Frič, Studie v oboru křídového útvaru v Čechách; IV. Teplické vrstvy (t., 1839); Dr. F. Bayer, Ještěr Polyptychodon Ow. (»Věstník Král. č. spol. nauk«, 1897). Br.
PD old 70