Ottův slovník naučný/Pleiady
Ottův slovník naučný | ||
Pléiade | Pleiady | Pleias |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pleiady |
Autor: | Vladislav Kalousek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 892. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Plejády (mytologie) |
Pleiady, v řeckém mythu nebeské nymfy plodnosti, ztotožněny se známým souhvězdím, jehož východ v prostřed května znamenal začátek žní, západ pak koncem října počátek doby dešťů a výsevu (viz Plejady). Peloponnéská báje pokládala je za dcery Atlánta a dcery Ókeanovny Pléiony. P. všecky staly se v mythu zakladatelkami božských neb hérojských rodův: nejstarší a nejkrásnější Maia porodila Zevovi Herma, Elektra (Zářící) témuž zrodila Dardana, Taygeté pak Lakedaimóna; o této se též vypráví, že Artemidě věnovala laň se zlatými rohy. Alkyoné, zosobnění bouřného mraku zimního, zrodila Poseidónovi Hyriea, eponyma boiótského města Hyrie, Kelainó (Tmavá) pak z téhož zrodila Lyka a Nyktea v Hysiách na Kithairóně. Steropé nebo Asteropé (Zářivá) porodila Areovi Oinomaa. Konečně Meropé, smrtelná, stala se chotí smrtelného Sisyfa a matkou Glaukovou Tím prý vykládá se ta zvláštnost, proč P-ad jest sedm, ale jen šest jich zřetelně jest viděti. Dle jiné verse však z nich zmizela Elektra, jež po zkáze Tróje a kmene Dardanovců stala se vlasaticí a prostovlasá na nebi bloudí. klk.