Ottův slovník naučný/Pilát Pontský

Ottův slovník naučný
Pilastr	Pilát Pontský	Pilát

Údaje o textu
Titulek:	Pilát
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 738–739. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pilát Pontský

Pilát Pontský (lat. Pontius Pilatus) byl v l. 26–36 po Kr. prokurátorem římským v Júdstvu, kdež vzbudil proti sobě nenávist Židů, když bezohledně vystupoval proti náboženským jejich předsudkům, pročež praefekt syrský Vitellius jej r. 36 poslal do Říma k zodpovědnosti. P. znám jest tím, že vydal na smrť Ježíše Krista (v. t. str. 332 a), o čemž podávají zprávu apokryfní Acta Pilati (v. t.). – Osudy P-ovy byly oblíbenou látkou středověké literatury legendové, hledící doplniti, co z života P-ova ve zprávách evangelií chybí. Podle verse v Leg. aurea P. byl syn dcery mlynářovy Pily a krále Ata. Poslán ke králi Tyrovi, zabije syna jeho. Dán do Říma; tam zase zabije kralevice franckého. Poslán dělat pořádek do Pontu, dostává tu příjmení Pontský. Pak se stane náměstkem Herodovým a konečně správcem Palestiny. Dá ukřižovati Krista, císařem Tiberiem – který se uzdravil rouchem Veroničiným – za to uvězněn, sám si udělá smrť. Mrtvola hozena do Tibery, řeka tím rozhořčená působí povodně. Tělo tedy vytaženo a pohřbeno v Rhodanu, zase však vyňato a metnuto do nějaké horské studně. – Kromě této verse je ještě několik versí jiných. Zpracování českého, zdařilého, zachoval se malý, veršovaný zlomek z poč. XIV. stol. (otisk v »L. fil.«, 1393). Autor byl týž, který složil leg. o Jidáši a o sv. Duchu. Pramenem byla tradice legendová nebo možná nějaký prosaický text latinský. O tom: Nebeský v »ČČM.«, 1847, I.; Feifalik, Studien VII.; Havlík v »ČČM.«, 1896, str. 462.