Ottův slovník naučný/Piemont
| Ottův slovník naučný | ||
| Piekosiński | Piemont | Pieniąźek |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Piemont |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 715–716. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Piemont |
|
Piemont (it. Piemonte, frc. Piémont, čes. as »podhůří«), compartimento v sev. Italii, zabírající prov. turinskou, novarskou, cunejskou a alessandrijskou, k nimž přináležela kdysi ještě prov. pavijská, měří 29.368 km2. Mezuje na z. s Francií, na s. se Švýcarskem, na v. s Lombardií, na j. s Ligurií a Nizzou, obklopena jsouc na s. a z. strmými Alpami a na j. Apenninem, který vysílá do vnitra vys. montferratskou. Hlavní tok je Pád, protékající středem P-u. P. náleží k nejlepším částem král. Italského jsa vyvinut hospodářsky i průmyslově. Nejdůležitější průmysl je hedvábnictví, které jest v úzkém spojení s jihofrancouzským. Obyvatelstvo, jehož se čítá 3,393.794 duší (1899), je převážnou většinou nár. vlašské až na údolí Dory Baltey (Aosta), hor. Dory Riparie a prameny Varaity, kde mluví se francouzsky, a náboženství katolického, vyjma as 20.000 Valdenských bydlících v sev. údolích Alp. Jako v ostatním Popádí dostoupilo vystěhovalectví značné výše (r. 1898: 12.013 ob.) – Střediskem P-u byla ve středověku Susa, která r. 1073 připadla Savojsku, od něhož oddělena byla r. 1247–1418, až toto bylo r. 1859 odstoupeno Francii a P. zaujal vůči ostatní Italii podobné postavení jako Prusko v říši Německé, neboť odtud vyšlo politické sjednocení Italie pod jednou korunou. Středem P-u je Turin.