Ottův slovník naučný/Pfeil
| Ottův slovník naučný | ||
| Pfeiffer | Pfeil | Pfennig |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pfeil |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 664–665. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Pfeil: 1) P. Heinrich, hud. skladatel a spisovatel něm. (* 1835 v Lipsku – † 1899 t.). V l. 1862–87 vydával v Lipsku hud. list »Sängerhalle«, sloužící zájmům pěveckých spolků německých, pak redigoval politický list »Glauchauer Zeitung« v Gluchově a posléz opět byl v Lipsku Složil mnoho mužských sborů, v Německu velice oblíbených, jako: Still ruht der See; Mein Himmel auf d. Erde; Ein Sohn des Volkes will ich sein u. bleiben; Fahr' wohl, du schöner Maientraum a j. Mimo to vydal několik sbírek sborů mužských a sbírku sborův operních. Z jeho spisů pro mládež a novell zasluhují zmínky: Gute Kinder, brave Menschen; Deutsche Sagen; Musikgeschichten; Weihnachtsmärchen und Christfestgeschichten a básně Aus meiner Liedermappe (4. vyd., Lip., 1879).
2) P. Jáchym Bedřich, hrabě, výzkumný cestovatel (* 30. pros. 1857 v Neurodě ve Slezsku), studoval gymnasium v Gotinkách, r. 1873 připojil se k missionářské výpravě do Natalu, kde pobyl 4 roky a osvojil si řadu domorodých nářečí R. 1879 vrátil se na krátko do Evropy, načež znova odešel do jižní Afriky, kde se usadil v Dračích horách a prozkoumal s Wilsonem Limpopo. Pro těžké ochuravění vrátil se r. 1883 do Německa, kde přistoupil ke společnosti pro německou kolonisaci a vypravil se s Petersem a Jühlkem r. 1884 na Zanzibar, prošel s nimi země Usagara, Ukami, Nguru a Useguha, získal Německé Východoafrické společnosti území Chutu a krajiny mezi Njasou a pobřežím. Jako první Evropan prozkoumal tok Ulanga v pros. 1885. R. 1886 pobyl krátce v Evropě, byv pak jmenován generálním zástupcem Německé Východoafrické společnosti pro země Somálů, vrátil se do Vých. Afriky, avšak již v čci 1887 přestoupil do služeb společnosti Novoguinejské, v nichž setrval do r. 1889, podniknuv za té doby výzkumnou cestu do vnitra Nové Guineje, v Bismarckově archipelu, Novém Pomořansku a Novém Meklenbursku. R. 1891 byl opět ve Vých. Africe, potom povolán byl do osadnické rady, r. 1892 cestoval v Německé Jihozápadní Africe, v l. 1895–97 byl něm. místokonsulem v Lourenço Marquez. Kromě četných prací v časopisech uveřejněných napsal: Vorschläge zur praktischen Kolonisation in Ostafrika (Berlín, 1888). Tšr.