Petters Vilém Ignác, lékař čes. (* 1826 v Blatné – † 1875 v Praze). Studia gymnasijní započal v Klatovech, absolvoval je pak, jakož i studia filosofická a lékařská v Praze, zabývaje se stále horlivě studiemi přírodovědeckými. R. 1848 založil přírodovědecký spolek »Lotos«, r. 1851 stal se assistentem právě tehdy zřízeného ústavu zóochemického, r. 1853 pak assistentem při první lékařské klinice. R. 1857 habilitoval se jako soukromý docent pro nemoci vnitřní, r. 1860 pak jmenován byl po odchodu prof. Čejky docentem prsních nemocí a ordinujícím lékařem na oddělení prsních nemocí ve všeobecné nemocnici, kdež počal konati přednášky také pro posluchače domácí, kdežto dříve konávaly se tu jen pro cizince. Roku 1863 jmenován byl po Čejkovi primárním lékařem oddělení pro nemoci kožní a příjičné, pro kteréž se i habilitoval, a po roce stal se mimořádným professorem téhož oboru. S jeho professurou počíná se teprve pravidelné studium nemocí kožních na pražské universitě. P. přednášíval také česky a byl vůbec činným ve »Spolku českých lékařův« i v »Časopise lékařů českých«. Napsal: Náčrtky uroskopické (»Čas. lék. čes.«, 1862); O zánětu nadvarlete (t., 1864); O léčení vředu sdělného (t.,1866); Příspěvky k léčbě nemocí venerických (t., 1867); O kapavce na základě statistiky (t.,1868); Dobré zdání o nakažení příjičném (t., 1868); Kyklitis specifica (t., 1868); Studie o lupénce (t., 1870); O excisi vředu venerického (t., 1871); O přenesení příjice chráničkami (t., 1872); Nepravidelnost barviva kožního (t., 1872); Pravidla léčení kožních nemocí vůbec a občasných zvláště (t., 1873); Léčení příjice povšechné (t., 1874); Léčení lupénky roztokem Fowlerovým (t., 1875); Popis epidemie neštovičné v Praze v l. 1872 a 1873 (t.,1875); Bemerkungen über das Vorkommen und Verhalten der breiten Kondylome; Beitrag zur Lehre von der Phimose und deren Benandlung; Beitrag zur Chemie des bronchoblenorrhoischen Sputums; Hymen impervium, atresia vaginae incompleta: Hydrokele, Punction und Behandlung mit Iodkali (vesměs v »Prager med. Wochschrft.«,1864); Das breite kondylom (»Archiv f. Dermatologie und Syphilis«, 1872); Zur Frage der Ansteckungsfähigkeit der Vegetationen oder der spitzen Condylome (t., 1875); Beobachtungen an fünf Diabeteskranken (»Prager Vierteljahrschrift«, 1855); Der Harn bei Theereinreibungen (t., 1855); Bericht von der ersten medizinischen Klinik in Prag a. d. J 1853–55 (t., 1856); Untersuchungen über die Honigharnruhr (t., 1857); Emphysema cutaneum und partieller Pneumothorax bei einem Tuberculösen (t., 1859); Aneurysma aortae thoracicae descendentis (t., 1861); Lymphangiektasis (t., 1861); Ueber das Foramen ovale im Septum atriorum cordis bei Erwachsenen (t., 1862); Zur Lehre von den Vegetationen (t., 1866); Bericht über die im J. 1863–68 im allgemeinen Krankenhause behandelten Krätzekranken (t., 1868); Ueber Lymphorrhagie (t., 1875); Die Blatternepidemie in Prag i. d. J. 1872 bis 1873 (t., 1876). Mimo to byl stále odborným referentem ve sborníku »Vierteljahrschrift f. prakt. Heilkunde«.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Vilém Ignác Petters