Ottův slovník naučný/Petrovice
Ottův slovník naučný | ||
Petrović | Petrovice | Petrovići |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Petrovice |
Autor: | František Teplý, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 647–649. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Petrovice | |
Související články ve Wikipedii: České Petrovice, Hraničné Petrovice, Levínské Petrovice, Petrovice I, Petrovice II, Petrovice (Bystřice), Petrovice (Humpolec), Petrovice (Jablonné v Podještědí), Petrovice (Malé Svatoňovice), Petrovice (Měčín), Petrovice (Nové Město na Moravě), Petrovice (okres Blansko), Petrovice (okres Bruntál), Petrovice (okres Hradec Králové), Petrovice (okres Příbram), Petrovice (okres Rakovník), Petrovice (okres Třebíč), Petrovice (okres Ústí nad Labem), Petrovice (okres Ústí nad Orlicí), Petrovice (Osek), Petrovice (Praha), Petrovice (Puklice), Petrovice (Skorošice), Petrovice (Štoky), Petrovice (Týniště nad Orlicí), Petrovice (Újezd), Petrovice (Velké Petrovice), Petrovice nad Úhlavou, Petrovice u Sušice, Petrovice u Uhelné Příbramě, Velké Petrovice |
Petrovice: 1) P., víska v Čechách, hejtm. a okr. Benešov, fara a pš. Bystřice u Benešova; 3 d., 71 obyv. č. (1890), popl. dvůr, ovčín a lihovar. – 2) P., ves t., hejtm. Něm. Brod, okr. Humpolec, fara Jiřice, pš. Želivo; 33 d., 278 ob. č. (1890). – 3) P. (Petrowitz), ves t., hejtm. Něm. Brod, okr., fara a pš. Štoky; 50 d., 41 ob. č., 301 n. (1890), kaple, 1tř. šk. a mlýn. – 4) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Domažlice; 28 d., 143 ob. č., 2 n. (1890). – 5) P., far. ves t., hejtm. Kutná Hora, okr. Uhlíř. Janovice, pš. Čestín; 23 d., 173 ob. č. (1890), kostel sv. Martina (ve století XIV. far.), 2tř. šk., mlýn. Původní sídlo panského rodu z Petrovic, kteří měli při zdejším kostele podací. – 6) P., ves t., hejtm. a okr. Kutná Hora, fara a pš. Červené Janovice; 67 d., 445 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Václava z r. 1819 (ve XIV. stol. far.). Kdysi původní sídlo vladyk Petrovských a Hostačovských z Petrovic. – 7) P., ves t., hejtm. a okr. Chotěboř, fara a pš. Uhelná Příbram; 38 d., 218 ob. č. (1890). – 8) P. (Petersdorf), ves t. blíže saských hranic, hejtm., okr., fara a pš. Jablonné; 132 d., 764 ob. n. (1890), fil. kostel Nejsv. Trojice, 2tř. šk., cel. úřad, plátenictví. Nedaleko nepatrné stopy po býv. hradu Falkenburku (v. t.). – 9) P., ves t., hejtm. Klatovy, okr. Nýrsko, fara a pš. Janovice n. Úhl; 44 d., 11 ob. č., 238 n. (1890), 1tř. šk., mlýn. – 10) P. (Petersdorf), ves t., hejtm. a okr. Lanškroun, fara a pš. Čermná u Lanškrouna; 67 d., 346 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr, mlýn a pila. – 11) P., ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Úštěk, fara Stolinky, pš. Levín; 27 d., 120 ob. n. (1890). – 12) P., ves t., víska u Chmeliště, hejtm. Nové Město n. M., okr. Opočno, fara a pš. Dobré u Dobrušky; 3 d., 25 ob. č. (1890), tkalcovství. – 13) P. (Peterschlag), ves t., hejtm. a okr. Prachatice, fara a pš. Záblatí; 10 d., 1 ob. č., 45 n. (1890). – 14) P., ves t., hejtm. Přeštice, okr. Nepomuky, fara a pš. Němčice u Klatov; 86 d., 537 ob. č. (1890), kaple sv. Vojtěcha, popl. dvůr a mlýn. Kdysi původiště rodu z Petrovic. – 15) P., Skalka, Petrov, chybně Petroves, ves t., hejtm. a okr. Přeštice, fara Dnešice, pš. Merklín; 19 d., 121 ob. č. (1890), opodál popl. dvůr Horušany. – 16) P., far. ves t., hejtm. a okr. Rakovník; 92 d., 544 ob. č., 5 n. (1890), kostel Navštívení P. Marie z r. 1715, 5tř. šk., četn. stanice, pš., chmelařství a na blízku kam.-uhel. doly. Poblíž kostela stávaly lázně, již za starých časů známé pode jménem »Boží Studnice« nebo »Boží voda«. Alod. statek (423,54 ha půdy) s novým zámkem (při něm kaple sv. Michala arch.) a dvorem Josefa Liegreicha. Zboží petrovické držel r. 1569 Radslav Vchynský ze Vchynic, za války 30leté Jiří Hrobčický z Hrobčic, jemuž po bitvě Bělohorské od král. komory vzaty a prodány (1623) Janu Zellerovi. Ke konci století XVII. připomíná se zde Otto sv. p. Helversen, Jan Josef říš. hr. z Valdšteina, od r. 1715–32 jeho dcera Marie prov. Fürstenberková. Tato prodala P. (1732) hr. Jiřímu Olivierovi Wallisovi, který je připojil k panství kolešovickému. – 17) P., ves t. na pr. bř. Orlice, hejtm. Rychnov, okr. Kostelec n. Orl., fara a pš. Tyniště n. Orl.; 48 d., 262 ob. č. (1890), 1tř. šk. a žel. zastávka na trati Choceň–Mittelwalde. – 18) P., far. ves t., hejtm. a okr. Sedlčany; 74 d., 583 ob. č. (1890), kostel sv. apoštolů Petra a Pavla (ve XIV. stol. far.), 4tř. šk., četn. stanice, pš., mlýn a pila. Alod. statek (523 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a cihelnou drží Vladimír Zhorský ze Zhoře. O starobylé této osadě, kdysi městečku, činí se zmínka již r. 1219. V XVII. stol. držela P. kollej jesuitská na Novém městě Pražském, po jejím zrušení připadly fondu náboženskému, r. 1806 seděl zde Jan Bechyně z Lažan, r. 1812 sv. p. Fleissner z Ostrovic, r. 1813 hr. z Operštorfu a potom hr. z Barth-Barthenheima. – 19) P., ves t., hejtm. a okr. Strakonice, fara a pš. Radomyšl; 21 d., 126 ob. č. (1890), mlýn. – 20) P., far. ves t., hejtm. a okr. Sušice; 37 d., 344 obyv. č. (1890), kostel sv. apošt. Petra a Pavla, 5tř. šk., pš., četn. stanice, papírna a opodál zámek Kněžice a samota Prachtík. P. jsou jedna z nejstarších osad na Sušicku. R. 1355 seděli tu Gottlhard a Jan ryt. z Petrovic, r. 1374 na zdejším hradě, jenž se připomíná jmenovitě r. 1319 při zajetí ryt. Alberta ze Schönsteina, vládl Jan z Vilhartic. R. 1395 (6. čce) pán z Rožmberka směnou za jiná zboží postoupil Janu Jindřichovi ze Hradce k panství velhartickému polovici statků P-ic a Čečovic, r. 1428 i druhou čásť. R. 1541 P. s Velharticemi náležely Zdeňkovi Lvu z Rožmitála, který je brzy potom prodal Jindřichu Planskému ze Žeberka, jenž na P-cích, Vojeticích, Vlastějově, Kněžicích a Trsicích pojistil věno své choti Lidušce ze Sedčic. Když r. 1589 (24.čce) bratří Jan a Jindřich o otecká panství se dělili, bydlil Jindřich na faře v P-cích (hrad již dávno zašel), určiv faráři za obydlí jakousi chalupu. Však hnedle r. 1597 Šebestián Jáchym Planský pozbyl většiny statků, že mu zůstaly jen Kněžice s P-cemi, které zdědil syn jeho Jan Jindřich mladší. Roku 1650 držel P. Václav Tluksa ze Vrábí, od něhož r. 1653 koupil je Vilém z Říčan řeč. Hartman, po r. 1679 Jan Rudolf z Renu. Ten pustil je brzo Františku Albrechtovi Fruveinovi z Podolí a ten zase r. 1695 Janu Františku Malovcovi z Malovic. R. 1721 nabyl jich Leopold hrabě Trauttmansdorff, r. 1737 Václav Hora z Ocelovic, jehož syn prodal P. r. 1786 Antonínu Hubatiusovi ryt. z Kotnova. Nyní drží statek šlechtic Oskar Heintschel-Hinegg. V kostele nacházejí se náhrobky Planských a Krištofa Aichorna z Reichenbachu. Fr. Teplý. – 21) P., také Mrakešovy č. Táborské, ves t., hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Nová Ves, pš. Milčín; 40 d., 276 obyv. č. (1890), mlýn. Alod. statek P. se Slapskem má 271,74 ha se zámkem (při něm kaple P. Marie a park), dvorem, pivovarem a lihovarem, drží jej Karel sv. p. Peche. Na místě zámku stávala nepevná tvrz, sídlo vladyk z Petrovic. První známý držitel P-ic z roku 1313 slul Václav z Petrovic; jeho potomci oblíbivše si jméno Mrakeš, psali se Mrakešové z Petrovic. Z nich Jan Harovník z P., hejtmaniv ve službách rožmberských, ještě r. 1468 spravoval rodové zboží. R. 1585 vládl tu Jan Malovec z Malovic, jenž sídlo své prodal Elišce z Lobkovic, choti Jiříka z Talmberka na Jankově a Nemyšli. S Nemyšlí spojeny P. až do r. 1718, kdy je Johanna Terezie, vdova po Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu, roz. Hrobčická a opět provdaná za hrab. Bernarda Careto-Millesima, pustila trhem Viktorii Morelové z Letin, roz. Věžníkovně Po r. 1725 přejal statek František Leopold Voračický z Paběnic, po něm dcera Marie Terezie, která je závětí z r. 1748 odkázala manželu svému Rudolfovi Janu Malovci z Malovic. Malovec umřel zde bezdětek r. 1759. Potom šly P. z ruky do ruky, až přešly r. 1829 na Hermenegilda ryt. Peche, kontrolora vrchní stavovské pokladny v Praze, jenž byl 8. srpna 1816 povýšen do stavu šlechtického. Potomci tohoto drží je dosud. Fr. Teplý. – 22) P., ves t., hejtm. a okr. Třeboň, fara Mladošovice, pš. Ledenice; 57 d., 303 ob. č. (1890), myslivna Bučí. – 23) P., ves t., hejtm. Trutnov, okr. a fara Úpice, pš. Svatoňovice; 34 d., 204 obyv. č. (1390), kam.-uhel. doly. – 24) P. (Petersdorf), ves t., hejtm. a okr. Trutnov, viz Petříkovice 3). – 25) P. (Peterswald), far. ves t., v Kruš. Horách, hejtm. Ústí n. L., okr. Chabařovice; 451 d., 2503 ob. n. (1890), kostel sv. Mikuláše z r. 1793, 5tř. šk., celní úřad, četn. stanice, pš., spořitelní spolek, 4 továrny na knoflíky, továrna na zboží hedvábné a 2 mlýny. – 26) P., ves t., hejtm. Žižkov, okr. Říčany, fara Čestice, pš. Uhříněves; 44 d., 338 obyv. č. (1890), fil. kostel sv. Jakuba (ve XIV. stol far.), 2tř. šk. Alod. statek (186,67 ha půdy) se zámkem, dvorem a parostr. pivovarem drží Emil Bellot. – 27) P. České (Böhmisch-Petersdorf), far. ves t., hejtm. Žamberk, okr. Králíky, pš. Mladkov; 154 d., 65 ob. č., 799 n. (1890). kostel sv. Petra a Pavla z r. 1734, 2tř. šk., finanční stráž, tkalcovna na bavln. látky, 2 mlýny, pila a tkalcovství po domácku. – 28) P. Malé viz Petrovičky. – 29) P. Německé (Deutsch-Petersdorf), ves t., hejtm. Žamberk, okr. Králíky, fara a pš. Mladkov; 52 d., 7 ob. č., 279 n. (1890). – 30) P. Stolinské (Petersdorf), ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Úštěk, fara Levín, pš. Drmy; 40 d., 243 ob. n. (1890), zastávka železn. dráhy Lovečkovice-Verneřice. – 31) P. Veliké, ves t. při Metuji, hejtm. Broumov. okr. a pš. Police, fara Bezděkov; 61 d., 427 ob. č. (1890), 2tř. šk., dvě úpravny bavln. látek, mlýn, pila a šindelna. – 32) P. Veliké, far. ves t., hejtm. Kr. Hradec, okr. Nechanice; 85 d., 564 ob. č. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie (ve XIV. stol. far.), 4tř. šk., pš. Alod. statek se dvorem a sýrárnou drží od r. 1829 hrab. rodina Harrachova.
33) P., far. ves na Moravě, hejtm. Boskovice, okr. Blansko, pš. Rájec; 72 d., 537 ob. č. (1890), kostel sv. Petra a Pavla, 2tř. šk. – 34) P., ves t., hejtm., okr. a pš. Jihlava, fara Luky; 12 d., 73 obyv. č. (1890), kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem a pod P-mi na Jihlavě mlýn se škrobárnou, pilou a přádelnou na vlnu. Bývala zde fara a tvrz a ves sama byla mnohem rozsáhlejší. – 35) P., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Mor. Krumlov; 86 d., 410 ob. č., 13 n. (1890), kostel Pozdv. sv. Kříže, 2tř. šk. – 36) P., také Petráveč, ves t., hejtm., okr., fara a pš. Vel. Meziříčí; 25 d., 155 ob. č. (1890). Kostelní statek (102,41 ha půdy) drží děkan ve Vel. Meziříčí. – 37) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Nové Město; 59 d., 387 ob. č. (1890), mlýn. – 38) P., též Hraničné (Petersdorf), viz Hraničné. – 39) P. (Petersdorf), ves t., hejtm. Šumperk, okr. Viesenberk, fara Rejpotín; 193 d., 6 ob. č., 1559 n. (1890), fil. kostel sv. Maří Magd., 2tř. šk., pš., telegraf a strojírna, železn. stanice na trati Sobotín–Zábřeh a opodál myslivna. – 40) P., ves t., hejtm. a okr. Třebíč, fara Přibislavice, pš. Okříšky; 67 d., 415 obyv. č., 6 n. (1890), 1tř. šk. a 3 mlýny.
41) P. (Petersdorf), mor. enklava a far. ves ve Slezsku, hejtm. Krnov, okr. Jindřichov; 193 d., 1294 ob. n., 4 č. (1890), kostel sv. Rocha (od roku 1858 far.), škola, pš., pila a 2 mlýny. – 42) P. u Fryštátu (pol. Pietrowice), lokalie a ves t., hejtm. a okr. Fryštát; 155 d., 886 ob. pol., 134 č., 5 n. (1890), kostel, šk., fin. stráž s cel. úřadem, pošt., telegrafní a železn. stanice na železné trati Bohumín–Dědice, chemická továrna, mlýn a popl. dvůr.