Ottův slovník naučný/Perner
| Ottův slovník naučný | ||
| Pernek | Perner | Pernerstorfer |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Perner |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 503–504. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Perner |
|
Perner: 1) P. Jan, čes. odborník ve stavbách železničních (* 1815 v Bračicích na Čáslavsku – † 10. září 1845 v Pardubicích). Po studiích na polytechnickém ústavě pražském pod mladším Gerstnerem odebral se r. 1834 se svým učitelem na Rus, kde mu byl příručím při stavbě železnice z Petrohradu do Carského Sela, později stal se inženýrem při stavbě železnice z Vídně do Brna, a když pak vláda rakouská rozhodla se prodloužiti dráhu až k hranicím saským, jmenován P. při stavbě této vrchním inženýrem. Dále účastnil se stavby trati Pardubice-Praha, vypracoval plán a stavěl trať Břeclava-Hranice a r. 1845 vyměřoval trať z Prahy do Drážďan. Hlavni a vlastní jeho dílo je stavba obrovského viaduktu Rak.Uherské státní dráhy přes Karlín do Buben. Od r. 1844 bydlil v Praze, kde přilnul s celou duší k idei znovuzrození národnosti české a byl štědrým podporovatelem všech vlasteneckých podnikův a snah českých. V Průmyslové jednotě byl hlavním agitátorem pro průmyslovou školu.
2) P. Jaroslav, palaeontolog a geolog český (* 1869 v Labské Týnici), vystudoval vědy přírodní na české universitě, kdež též povýšen na doktora filosofie, po delší dobu studoval u prof. Lapwortha v Birminghamu a u prof. Kokena v Tubinkách, vědecké cesty konal v Německu, Francii, Švédsku, Norsku a Rusku (po delší dobu na Urale). Od r. 1892 jest assistentem geolog. sbírek Musea král. Českého. Hlavní obor vědeckých prací jeho jest palaeontologie a geologie českého siluru a devonu (zvláště studium graptolitů, gastropodů a korýšů) a výzkum mikrofauny českého útvaru křídového (foraminifer a radiolarií). Jest referentem časopisu »Geologisches Centralblatt« o palaeontologických dílech týkajících se zemí Českých, od r. 1900 pokračuje v díle Barrandově (Système silurien du centre de la Bohême) i svěřeno mu zpracování gastropodů (břichonožců). Vedle zpráv a studií ve »Věstníku České akademie« a. ve »Vesmíru« jsou tyto jeho práce hlavní: O radiolariích českého křídového útvaru (»Věstník Král. čes. společ. nauk«, 1891); Kritický seznam foraminifer z březenských vrstev (t., 1892); Foraminifery českého cenomanu (Palaeontographica Bohemiae, vydaná českou akad., 1893); Foraminifery vrstev bělohorských (t., 1897); Etudes sur les graptolites de Bohême (Suite de l'ouvrage de J. Barrande) I. 1894, II. 1895, III. 1897 a 1899; O Conodontu z českého siluru (»Rozpravy České akad.«, 1894, s 1 tab.); Studie o českých graptolitech (Palaeontographica Bohemiae, vyd. Českou akad.), I. 1894, II. 1895, III. 1897 a 1899; O foraminiferách z tithonu štramberského (»Rozpravy České akad.«, 1898); Der jetzige Standpunkt der Hercynfrage (Bull. internat. České akademie, 1899); Vorläufiger Bericht über die Bearbeitung der Gastropoden für den IV. Bd. des Barrandeschen Werkes: Système silurien du centre de la Bohême (Bull. intern. České akad., 1901); Miscellanea silurica Bohemiae, I. (Palaeontographica Bohemiae vyd. Čes. akad., 1901).