Ottův slovník naučný/Pemphigus

Ottův slovník naučný
Pemmikan	Pemphigus	Pemphigus (zoologie)

Údaje o textu
Titulek:	Pemphigus
Autor:	Vítězslav Janovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 440. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pemphigus (lat.), puchýřina, akutní chronické nebo také onemocnění zánětlivé kůže, při kterém se vyvinují za těžkých někdy příznaků v rozsáhlé míře větší puchýře na kůži. Forma akutní puchýřiny vyvinuje se řidčeji a vyskytuje se hlavně ve formě větších nebo menších endemií u dětí, v nemocnicích dětských, v nalezincích, jest nakažlivá a přenosná a má obyčejně průběh příznivý. Obraz klinický zakládá se na příznacích celkových (horečce atd.) a vývoji četných puchýřů na těle zvíci bobu až oříšku, které po několikadenním trvání zasýchají. U dětí novorozených vyvinuje se dvojí druh p., t. zv. p. neonatorum, p. novorozencův, a p. syphiliticus u dětí dědičně a kongenitálně syfilitických hlavně v dlaních a na plosce nohy. Závažnější jest chronická p., jedno z nejzávažnějších onemocnění kožních vůbec, a dermatologie rozeznává hlavně dva druhy: p. simplex č. benignus, mírnější formu, kde po prasknuti puchýřů opětně se nemocný třeba po delší době uzdraví, a p. Foliaceus Cazenave, při níž místo, kde puchýře sedí, nepokryje se již koží normální, nýbrž hlubší vrstvy kůže jsou obnažené, obyčejně také sliznice dutiny ústní jest zachvácena a nemocní umírají vysílením anebo jinými komplikacemi. Zvláštní druh jest p. vegetans, kde na obnažených plochách vyrůstají bradavčité výčnělky. Příčina puchýřiny není známa, zdá se býti rázu cizopasného anebo nervového. Léčení jest záležitostí čistě lékařskou. Jý.