Ottův slovník naučný/Peltigera
Ottův slovník naučný | ||
Peltierův úkaz | Peltigera | Peltogaster |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Peltigera |
Autor: | Edvin Bayer |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 437. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Peltigera Wild, hávnatka, rod lišejníků chřástovitých z čeledi Peltideaceae. Stélka po většině veliká kožovitá nebo papírově měkká, tvořící často veliké rosetty se širokými laloky na lesní půdě, omšených vlhčích balvanech anebo na mezích u cest. Na líci okornatělém jest barvy zelenavě šedé až zahnědlé, na rubu bezkorém bělavá až bílá, s hnědými až černavými, někdy síťovitými žilami, jež jsou často porostlé štětcovitými příchytky (někdy velmi hustě). Plody terčovité, místy válečkovitě stočené, sedí na koncích mnohdy prstovitě povytažených laloků, jsou kaštanově hnědé a na vyvinutých exemplářích obyčejně hojné, asi zvíci čočky, s krajem někdy světlejším, bělavým, jakoby vykousaným anebo zoubkovaným. Výtrusy po 6–8 ve vřecku jsou tlustě jehlovité až vřeténkovité, bezbarvé a 4- až vícedílné. U nás několika druhy zastoupený rod lišejníků, z nichž nejobyčejnější jsou: P. canina (L.), nápadná více šedavou barvou líce, hojná zejména v lesích na vlhkém jehličí a řidčím mechu, také na hrázích a mezích. Tvoří veliké rosetty často přetrhávané a jakoby rozlezlé po zemi. P. rufescens Hoffm., podobná, ale hrubší stélky a často více barvy zažloutle zahnědlé, v lesích i na mezích hojná. P. malacea (Ach.), hojná na travnatých mezích a mechatých světlých půdách bývalých lesů, zvláště skalnatých. P. horizontalis (L.), velice pevný, kožovitý druh, na líci více barvy zahnědlé, lesknavé, s hojnými vodorovně na koncích laloků sedícími velikými plody. Často na omšených vlhkých skalách tvoří široké koláče. P. polydactyla Hoffm., podobný zahnědlý druh, na líci pěkně lesklý, s prstovitě rozdělenými lalůčky a na jich koncích kolmo stojícími, často válečkovitě zavinutými plody, hojný v lesích na zemi u cestiček a na vlhčích skalách. EBr.